Kuneš, Jan

René Descartes (1596–1650) je zakladatelem novověké filosofie a jeden z nevlivnějších filosofických a vědeckých autorů. Jeho bádání vděčíme za zásadní vhledy do podstaty lidského ducha a jeho odlišnosti od fyzikálního světa, ...

Cramerovy studie shromážděné v této knize se týkají Kantovy Kritiky čistého rozumu. Probírají Kantův pojem objektu, soudu a sebevědomí, interpretují však i další podstatné elementy Kantovy teoretické filosofie.

Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie.

Soubor článků k Hegelově dialektické metodě (H. F. Fulda, D. Henrich, H. G. Gadamer, W. Wieland). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.

Soubor článků k vývoji této teorie ve Fichtových spisech (D. Henrich, J.-P. Mittmann, U. Pothast, J. Stolzenberg, H.-P. Falk, E. Dũsingová, J. G. Fichte). Sestavili a předmluvu napsali J. Karásek a J. Chotaš.

Sborník nabízí český překlad několika základních soudobých badatelských textů ke klíčovému tématu Descartovy filosofie – k problematice Descartova prvního principu, obvykle vyjadřovanému slavnou větou cogito, ergo sum (myslím, tedy jsem).

Soubor článků k základnímu principu Kantovy etiky (D. Henrich, O. Höffe, Ch. Korsgaardová, A. Reath aj.).

Autor ve svém textu navazuje na svoje stěžejní dílo Bytí a čas. Podává podrobný výklad smyslu Kantovy kritické filosofie a analyzuje Kantův pojem subjektivity.

Autor v knize představuje neobyčejně jasně a precizně Kantovu odpověď na otázku Jak jsou možné syntetické soudy a priori?