V posledních desetiletích se tvář diktatury změnila. Nová generace dobře oblečených a mediálně zdatných mocipánů přetváří autoritářskou
vládu pro éru globálních vztahů.
V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu
a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé
říše.
Druhý díl biografie o Marie Antoinettě přináší strhující vyprávění o cestě francouzské královny pod gilotinu. Clara Tschudi si všímá proměny osobnosti dcery Marie Terezie. Z pyšné a rozmařilé panovnice se postupně stává smutná a rezignovaná žena.
Kniha představuje dosud neznámou a v mnoha
ohledech unikátní dolnorakouskou knižní
sbírku z konce 16. století, která byla – jako
součást knižní kořisti z Čech a Moravy – odvezena
do Švédska na sklonku třicetileté
války.
Kniha sleduje osudy lékaře, rektora Univerziity Karlovy a „ideologa stavovského povstání“ Jana Jessenia, popraveného roku 1621, a jeho roli v politickém myšlení předbělohorské stavovské opozice.
Deníky knížete Karla VI. Schwarzenberga (1911–1986), publicisty a heraldika, zahrnují období od roku 1921 do roku 1947, do doby bezprostředně předcházející jeho odchodu do exilu.
František Ladislav Rieger (1818–1903) ve své době představoval nejpopulárnějšího českého politika, dnes je však
do značné míry zapomenut a zájem o něj jeví nanejvýš
historici.
Svazek obsahuje české překlady latinských textů z 9. století, které pojednávají o životě Karla Velikého (747–814, od
roku 768 franský a od roku 774 langobardský král, od roku
800 římský císař).
Kniha se zaměřuje na jeden z aspektů, který byl zmíněn
v listopadu 1952 během procesu s bývalým generálním
tajemníkem Komunistické strany Československa
Rudolfem Slánským. Mělo jít o údajnou snahu usmrtit
prezidenta republiky Klementa Gottwalda.
Kniha přibližuje akci Jizerka, nechvalně proslulou operaci
komunistických orgánů SNB a StB proti organizátorům
protikomunistického odboje a skautům z Železného
Brodu 24. 7. 1949, která si vyžádala dva mrtvé a tři těžce
raněné.
Kniha se zabývá osudem odbojáře Jana Smudka, označovaného jako „nepolapitelný Jan“. Jeho aktivity v obdo-bí druhé světové války vzbudily mezinárodní pozornost a staly se inspirací pro vznik slavného filmu Casablanca.
Vzpomínky Josefa Šidáka dokládají, jak důležité, a současně nevděčné je v redakci významných listů postavení regionálního novináře. Autor působil od roku 1932 v Lidových novinách.