Připravované v oddělení naučné

Bulharský literární exil z období studené války zůstává doposud málo probádaným polem literárněvědné slavistiky. Předkládaná monografie se zaměřuje na klíčovou náladu bulharského exilu – nostalgii.

Antologie klasických textů „nové“ sociologie vědy, respektive sociologie vědeckého poznání, do českého prostředí poprvé uvádí překlady původních časopiseckých studií z osmdesátých a devadesátých let 20. století z převážně anglofonního prostředí.

Kniha uvádí (především) gymnaziální učitele přírodních věd do postupů a výsledků tzv. vědních studií (Science Studies, s důrazem na sociologii vědeckého poznání).

Obrazově pestrá kniha přináší originální pohled na to, jak mezikulturně proměnlivý je pojem „umění“.

Kniha nabízí komplexní pohled na současný stav a vývoj konceptu ekosystémových služeb, tedy přínosů, které příroda poskytuje lidské společnosti a ekonomice. Jde o první důkladné souhrnné zpracování této problematiky v českém prostředí.

Publikace poskytuje celkový přehled o tom, jak plánovat města i menší obce, krajinu obklopující sídla a regiony, popřípadě co od jejich plánování očekávat. Ve shodě s pojmenováním Evropské unie užívá název prostorové plánování.

Všudypřítomní pavouci jsou zajímavou a pestrou skupinou osminohých živočichů, vzbuzujících v některých lidech odpor a strach.

Sahelo-súdánské pásmo bylo v české literatuře dosud neprávem opomíjené. Jedná se přitom o dynamický region, v němž se setkávají pastevecké a zemědělské tradice, kde dochází k jejich vzájemným konfliktům a v konečném důsledku i k politické nestabilit