První básnická knížka básníka, pedagoga a vynikajícího nakladatelského editora Marka Staška, vznikla v první polovině osmdesátých let – a přitom dodnes nebyla řádně vydána.
Sbírka 25 nejznámějších vánočních koled s notovým zápisem a kytarovými značkami. V publikaci je zařazena vánoční bohoslužba slova s biblickým čtením, přímluvami a modlitbami v době adventní a vánoční.
Básnická sbírka představuje dosud nepublikovaný výbor z tvorby za posledních dvacet let, během nichž se autor bojující s těžkou nemocí, dopracoval ke ztišené, křehké poetice, která je nesena jeho jedinečném viděním a prožíváním světa.
Publikace předkládá čtenáři soubor výtvarných fotografií, ke kterým jsou připojené krátké citáty. Objektem fotografií jsou běžné věci, které nás obklopují. Jejich zpracování je netradiční, a snaží se vystihnout spíše impresi daného momentu.
Po básnické sbírce „Jitra tuláků, bardů a snílků“ přichází autor s novou knihou, která navazuje na předchozí
vydání básní, především na dvě sbírky vydané nakladatelstvím Petrklíč, 2016 (Čtverák pod Petřínem) a Kmen 2017 (Kolotoč světa).
Nezvykle tradicionalistické veršotepectví archaických forem (alexandríny, akrostichy, rispety, sonety…)
na jedné straně, a přidrzle krátké vypointované veršovánky s humorem černějším než uhelné sklady
Terezie Radoměřská (1969), studovala historii, český jazyk a později teologii na Karlově univerzitě
v Praze. Žila v Berlíně, Vídni a v poslední době v Praze.
Rilkův „Kornet“ je v německém prostředí cosi jako Máchův „Máj“ u nás: báseň o mladé lásce a nesmyslné smrti, čerpající z co nejvíce možností zvukomalebnosti jazyka.
Sbírka Hádej, kdo jsem je druhou sbírkou mladého, talentovaného básníka Filipa Skoumala. Pojednává především o zamilovanosti a vztazích se ženami. Autor opěvuje jejich krásu, jindy bolestně křičí nad neopětovanou láskou, ...
6 hlasů lásky = 6 současných básníků, v jejichž tvorbě rezonuje citová struna, naladěná do tóniny lásky mnoha podob, tváří, barev, vůní a chutí. Rozdílnost prožitků šesti naprosto různorodých osobností tvoří okouzlující pestrost celkové kompozice.
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře ...
Biligvní vydání zahrnuje asi polovinu Ausoniova díla tak, aby obsáhl všechny polohy: něžně milostné, lyricky krajinopisné, uctivě vzpomínkově elegické, křesťansky zbožné i politicky devótní.
O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes.
