Připravované

I promluvil anděl a řekl: „Hospodin přikázal zhubiti Sodomské.“ „Staň se vůle jeho,“ děl Lot tiše. „Přemýšlel jsem celou noc; a vzpomněl jsem si na tolik věcí, že jsem plakal. Slyšeli jste někdy zpívati Sodomské?

Nástěnný kalendář na rok 2025.

Nástěnný kalendář na rok 2025.

Nástěnný kalendář na rok 2025.

Nástěnný kalendář na rok 2025.

Nástěnný kalendář na rok 2025.

Nástěnný kalendář na rok 2025.

Každý den slýcháme, co všechno je v České republice špatně. A bezesporu toho je špatně mnoho. Ostatně stěžovat si je normální a rozhodně tím nijak nevybočujeme oproti ostatním národům. Ale pojďme se pro jednou na Česko podívat jinak.

Dobrodružná kniha pro děti od 10 let vyprávějící napínavý příběh skupiny dětí, které pátrají po osudech pradědečka, jenž bojoval v první světové válce. Kniha je doplněna o šifry a úkoly.

Čtvrtá část Herderových „Křesťanských spisů“ (1794–1798) představuje jedno z nejkonciznějších a nejkrásněji napsaných shrnutí jeho náboženského myšlení.

„Je to pojem, který narušuje a pokřivuje všechny ostatní. Nemluvím o zlu, jehož panství se omezuje na etiku: mluvím o nekonečnu.“

V knize obhajuje László MoholyNagy předpoklad, že umění nelze vyvázat ze sítě společenských, biologických a emocionálních vztahů.

Lukács vychází z Hegelova pojmu „univerzálního rozumu“ a veškerou německou buržoazní filozofii po Hegelovi interpretuje jako reakční a iracionální odpověď na fenomén třídního boje.

Monografie vychází z autorova mnohaletého výzkumu německojazyčných nakladatelství v českých zemích za doby nacionálního socialismu.

Čtvrtý svazek vybraných spisů Vladimira Macury přináší výbor z autorovy rozsáhlé recenzní činnosti beletristických i odborných titulů a soubor takzvaných semi(o)fejetonů Masarykovy boty.

Čtyři spolužáci z vídeňské grafické průmyslovky se na začátku šedesátých let 20. století scházeli U Granátníka nejen kvůli vinným specialitám, ale také aby společně sdíleli své zaujetí akčním uměním a provokativní estetikou.

Havlova Zahradní slavnost, Uhdeho Král Vávra či Klímův Zámek patří asi k třicítce dramatických textů, které v šedesátých letech 20. století zásadně ovlivnily tvář českého divadla a které můžeme souhrnně označit termínem modelové drama.

Veselé i vážné vyprávění řezbáře o tom, jak k dlátu přišel a život není náhoda.

Max Esterl, detektiv v důchodu, chce mít opravdu jen klid a pohodu, občas si zahrát Schafkopf (bavorská karetní hra mariášového typu), užít si samotu Bavorského lesa a po večerech číst romány šumavského básníka Karla Klostermanna.

Další z řady knih, v nichž se František Kadoch zaměřuje na slovesné poklady šumavského lidu. Tentokrát se autor soustřeďuje na lidovou mluvu obyvatel Šumavy a Pošumaví.