Tvorba Jaroslava Beneše náleží k té linii české umělecké fotografie, v níž se završuje analogová éra, zakladatelská fáze technicky vzniklých obrazů, a reprezentuje tak pozdní, závěrečnou fázi modernity.
Reprezentativní fotografická publikace přináší faksimile dopisů a deníků, ale především na čtyři sta unikátních a většinou nepublikovaných fotografií (včetně Sudkových) ze života Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí.