Kniha zahrnuje vzájemnou korespondenci mezi Jaromírem Šavrdou a jeho manželkou Dolores z let 1978-1984, kdy byl Jaromír opakovaně vězněn za vydávání a rozšiřování samizdatové literatury.
Malířské smetí je kniha sestavená z deníkových záznamů výtvarníka Otakara Slavíka. Jeho Sešitky jsou výtvarným cestopisem, malířskou reflexí a také intimním vyprávěním.
Memoárový text výtvarníka Aleše Lamra pokrývá období od druhé světové války po současnost. Momenty ze soukromého života se v knize prolínají se vzpomínkami z oblasti výtvarného umění.
V Bloumání epochami se autor pokouší zachytit poselství historie ve třiceti drobných esejích, jimiž reagoval na aktuální vydání rozličných historických studií, popřípadě pramenných textů.
Knihu literárních esejů Otromundo tvoří tři části. Analýza Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvahy o literatuře a snu.
Kniha představuje Jaromíra Šavrdu (1931-1988), ostravského básníka, prozaika, novináře, vydavatele samizdatové edice Libri prohibiti, disidenta a politického vězně s ohledem na jeho literární práci a občanskou angažovanost v totalitní zemi.
Soubor studií o méně známých literárních a výtvarných osobnostech české i světové scény a jejich děl od konce 19. století, přes tzv. klasickou modernu až do současnosti.
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.
Česká metropole nepochybně náleží k nejpůsobivějším městům světa a vstupuje tak v různých podobách i do literatury. Autor, jenž se jejími literárními reflexemi zabývá dlouhodobě, vybral pro knihu Obrazy Prahy devět svých esejů.
Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.
Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamů básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si téměř čtyřicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly.
Člověk čelí v moderním světě mnoha nástrahám komercionalismu. Je ovlivňován a manipulován masovými médií a reklamou. Blahobyt je hlavním cílem a smyslem života, ale ve skutečnosti vede k apatii, pohodlnictví a otupělosti.
Revoluce! je absurdní románová groteska. Nevychází ze skutečnosti, ať historické či soudobé, odehrává se na vymyšlených místech v neurčeném čase. Reálně se však snaží upozornit na to, jak je nesmyslné řešit zapeklité dějinné okamžiky násilím.
Příběhy skutečných fascinujících lidí, kteří se postavili proti zavedenému pořádku. Stranou usedlé společnosti si vytvořili své vlastní zákony, podle nichž žili, nezakrytě se k nim hlásili a nastavili tak zrcadlo obecně přijímané představě lidskosti.
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Dva texty o významných italských městech, kterými autor poukazuje na umění cestovat „básnicky“ a návštěvy cizích míst tak prožívat jako jedinečná dobrodružství.
Román Noc z olova je sondou do nejskrytějších zákoutí duše plnou neobvyklých symbolů a obrazů vymykajících se realitě, které utkví v mysli i dlouho po přečtení.
