Anton Pavlovič Čechov (1860-1904) napsal novelu Souboj ve svých jedenatřiceti letech. Souboj je povídka napsaná z plného rozmachu tesknoty. Je to povídka důležitá především pro porozumění Čechovovi samému.
Nová básnická sbírka ceněného esejisty a znalce dějin umění i kultury. Do kupy tu Josef Kroutvor sesadil texty formálně různé: od medailonu o třech prozaických větách po skladbu o deseti veršovaných částech.
Kniha sestává ze souboru dopisů, které Jiří Němec napsal své manželce Daně, svým dětem a přítelkyni Věře Jirousové v roce 1979 z vazební věznice v Ruzyni, kde byl internován v souvislosti s procesem proti VONS.
Kniha vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934-1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny.
Milan Balabán je znám jako náš přední znalec Starého zákona, hebraista, evangelický teolog, esejista, překladatel starozákonní Písně písní. Důležitou součástí jeho ohledávání světa je však také poezie, kterou píše po celý svůj život.
Texty, které Jiří Pechar připravil pro knižní vydání pod názvem Člověk a pravda, jsou eseje pohybující se na pomezí literární vědy a filosofických úvah.
Drsný a často nelítostný - takový je v zásadě svět významné současné ruské autorky Svetlany Vasilenko (autorka úspěšné knihy Blběnka). V této povídkové sbírce se opět setkáváme s nepřikrášleným prostředím současného sovětského Ruska.
Soubor textů básníka, výtvarníka a esejisty Karla Zlína (vl. jm. Karel Machálek, nar. 1937) je věnován tématům konkrétním i obecným. Promítá se v nich dramatický osud exulanta, ale i reflexe situace umění a kultury v postmoderní společnosti.
Osmadvacet rozhovorů, prostřednictvím kterých se Aleně Blažejovské a Radimu Kopáčovi podařilo zaznamenat momenty, představy či fascinace, jež ovlivňují životy českých básníků.
První kniha oceňované ruské autorky Svetlany Vasilenko, která byla přeložena do češtiny. Dramatická odysea dítěte a popis umírajícího původního světa, na jehož troskách povstává fantasmagorická (ne)skutečnost. Oceněno jako nejlepší ruský román roku 1998.
Eseje Romana Erbena (1940) jsou nabité postřehy z historie, dějin umění či sociální antropologie, autor dovede odkázat ke zvyklostem a způsobům různých kultur, přičemž s radostí nezaváhá ani před všelijakými kuriozitami.
Kniha, kterou Šavrda psal miniaturním písmem na toaletní papír a z vězení ji tajně vynesl jeho advokát, je přímým pokračováním titulu Vězeň č. 1260. Ostrov v souostroví čtenáři poodhalí poměry v komunistické věznici v Ostrově nad Ohří.