Sborník pěti rozsáhlých studií renomovaných odborníků představuje v českém a německém jazyce různé přístupy k dílu Johanna Wolfganga Goetha v současné literární vědě.
Bankovskis odhaluje jaký byl svět za železnou oponou v letech 1978-89: zmatek plný fám, bolesti, úzkosti a nesmyslnosti. Takový svět si my, kteří žijeme v džungli divokého kapitalismu, pokaždé rádi připomeneme.
Příběh Jimmyho a Christy, kteří se na cestě Amerikou prodírají vlastní rodinnou historií, svými zvyky a postoji k víře, smrti a životu. Cesta k okolnímu světu a k lidem však vede tou nejtěžší oklikou – přes hlubiny vlastního já.
Autoři se důsledně zaměřují na etické problémy spojené s působením moderních biotechnověd, ať už jde o obchodování se zdravotními záznamy, ztrátu soukromí, patentování sekvencí DNA, falšování výsledků nebo produkci náhradních sourozenců.
Autor Nesmrtelné túry do Compostely (Prostor 2015) se v této knize ohlíží za zákrutami vlastního života a zachycuje je se stejným vtipem, uměním zkratky a neokázalou hloubkou.
Drezdowiczova fotografická kniha vypráví osobitý příběh muže, který se rozhodl vydat na cestu, na níž ho i díky pravidelné meditaci provází klid. Fotografii využívá k jisté existenciální reflexi světa i sebe sama.
Výjimečné příběhy z první republiky, které nabízí unikátní pohled na práci tehdejší tajné služby.
Nejzdařilejší česká špionážní próza posledních 20 let!
Život Jamieho Carpentera už nikdy nebude jako dřív. Jeho otec je mrtvý, matka nezvěstná a jen on sám byl zachráněn nesmírně mohutným mužem jménem Frankenstein. Jamie je odvezen na Oddělení 19, kde je zařazen do utajené organizace...
Publicista a spisovatel Jan Vávra byl jedním z lidí, kteří stáli u zrodu televize Nova. Ve svých vzpomínkách se vrací k okolnostem samotnému vzniku naší první soukromé televize, líčí její zrod, počáteční potíže i fenomenální úspěch.
S hlemýždi se můžeme setkat na jídelních lístcích vybraných restaurací mnoha zemí. Pokud si chcete hlemýždě připravit doma sami, naleznete zde základní receptůru i celou řadu receptů z různých zemí.
Autor knihy, fotograf Prokop Paul, je pokračovatelem významné fotografické dynastie, na jejímž počátku stál Jindřich Zelenka, jehož životní osudy a tvorbu kniha mapuje.
Zelenka se vyučil a pracoval jako asistent v ateliéru Rudolfa Bruner-Dvořáka.
Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.
