Kniha Kino Lika obsahuje šest povídek, které se odehrávají v Karakašově rodném kraji Lika. Příběhy jsou syrové, drsné, místy až kruté a vulgární, vidění prostředí i osudů lidí je zbaveno veškerého patosu a nostalgie.
Prozaická prvotina mladé ruské básnířky vyvolala v Rusku, ale i v zahraničí mimořádný ohlas. A to nejen pro její barvitý, a přitom drsně autentický styl vyprávění, mozaikovité propojení mnoha působivých životních příběhů a všudypřítomný humor.
Téměř bibliofilní reedice sbírky Věry Linhartové Ianus tří tváří s obálkou a frontispicem Adrieny Šimotové. Básně a komentáře sbírky Ianus tří tváří byly napsány v letech 1962–1966.
Práca vychádza z výskumu primárnych materiálov v ruských a českých archívoch. V českej i slovenskej historiografii predstavuje prvý pokus o priblíženie tejto problematiky.
Přehledný exkurz do proměn scénického a vizuálního umění od 'klasických' představení postmoderních režisérů k performerům zaměřených na experimenty, od performance a performančních umění k instalaci a odtud až k novým médiím.
Nikdy nic nebylo je průřez jeho písňovými texty, nazvaný podle stejnojmenného hitu Sta zvířat a podle toho, co vám odpoví na dotaz, jestli někdy něco měl s múzou milostné poezie Erató.
Román Miroslava Stoniše je apoteózou lásky, té první, neopakovatelné, která podle vypravěče znamená "ztrátu země pod nohama a cestu do nebe ve stavu beztíže", stavu, kdy v člověku přesto občas "skučí a sténá vichr tesknice".
Kniha představuje první systematickou národní "archeologii" vědeckého studia náboženství, poodkrývá jeho podmíněnost osobním přesvědčením a také realitu vědeckého života, jenž často podléhal politickým a celospolečenským zájmům.
Období raného středověku, v němž do Británie pronikalo křesťanství a záhy zde zdomácnělo, je nazýváno dobou světců a hrdinů. Kniha se snaží seznámit čtenáře s osudy několika svatých tohoto období prostřednictvím vybraných hagiografických děl 7. a 8. st.
Americký novinář ve své knize odhaluje pozadí událostí, které zažil jako dítě v Praze padesátých let, a s tím i nové skutečnosti o osobě spisovatele Jiřího Muchy, především o jeho spolupráci s Stb.
Najít své "místo nahoře" stojí velké úsilí, a často to nejde jinak než doslova přes mrtvoly. Úsporný a přitom lexikálně nesmírně bohatý Hakův jazyk a specifický styl do češtiny přetlumočila Jovanka Šotolová.