Autorky publikace popisy vždycky četly se zalíbením, protože mnohé z nich se jim v průběhu čtení
stávaly „viditelnými“. Tato čtenářská zkušenost se promítla do záměru přitáhnout pozornost k evokační schopnosti
popisu.
Detektivní novela v níž se vražda odehrává na pomezí reality a textu.
Uspokojí klasické čtenáře detektivek i milovníky textů v textu, realit v metarealitách..., příběhů v příběhu.
S hlemýždi se můžeme setkat na jídelních lístcích vybraných restaurací mnoha zemí. Pokud si chcete hlemýždě připravit doma sami, naleznete zde základní receptůru i celou řadu receptů z různých zemí.
Novela Nejsem Rus je napsána živým jazykem a ukazuje tápání dnešní ruské inteligence i obyčejných Rusů; nutí k zamyšlení nad současným Ruskem a jeho budoucností.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés.
Šestnáctiletá Tessa má stejné pocity, touhy a plány jako její vrstevníci. Na jejich uskutečnění má ovšem podstatně méně času. Trpí leukémií v pokročilém stadiu a v takovém rozsahu, že není možná žádná další léčba.
Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.
Napínavý příběh s detektivními a fantaskními prvky se odehrává v přímořském letovisku zasutém v pobřežních skalách. Slavného spisovatele literatury faktu tam přivede práce na publikaci o skryté síle vody, neboť se snaží přijít na kloub místní záhadě.
Šestý zásah je prózou o různých podobách mezilidských vztahů. Morální přesah a kritický náhled na dnešní konzumní společnost se zde spojují s prvky thrilleru.
Knížka vzpomínek se dvěma CD zavádí čtenáře do plzeňského rozhlasu 60. a 70. let minulého století, do doby jeho slavné éry a výjimečného postavení mezi regionálními rozhlasovými stanicemi.
Kniha Přečlovek spojuje povídky s komentovanými záznamy snů a zamyšlením nad úlohou některých psychotropních látek. Autor vtahuje „do debaty“ poměrně široký kulturní kontext.
Iva Tajovská se ve své nové knize zaměřila na lidi poznamenané životními prohrami. Sociální citlivost k outsiderům, pochopení a porozumění pro jejich psychiku, trápení a problémy vyzařuje z vyprávění o bezdomovci Petrovi a učitelce v důchodu Vlastě.
Tematická šířka a hloubka autorových esejů vychází z jeho mnohostranných zájmů a bohaté zkušenosti profesní i životní jako klinického psychologa (a sexuologa) i teoretika umění a filmu.
Kolektivní monografie navazuje na edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší tento svazek jedenáct studií prezentujících moderní
badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží.
Paměti Zuzany Fried-Preissové jsou zajímavé a přínosné hned z několika důvodů. Především jako dlouholetá pracovnice zahraničního vysílání renomované společnosti BBC a později i Rádia Svobodná Evropa seznamuje čtenáře s organizací práce v BBC.
V memoárech Nicka Kenta, hudebního publicisty, jenž svá nejlepší novinářská léta strávil jako dopisovatel světoznámého New Musical Expressu, před námi ožívá rocková scéna sedmdesátých let.
