David Vann ve své druhé knize zpracovává ožehavá
psychologická témata: rozpadající se rodinné vazby,
nedorozumění a odcizení mezi rodiči a dětmi,
existenciální tíseň dýchající z nádherné, netečné divočiny.
Kniha vypráví o dětství a rané pubertě tří bratrů z poněkud dysfunkční bělošsko-portorikánské rodiny; vyprávění pokrývá přibližně šest let jejich života, točí se přitom především kolem nejmladšího chlapce .
Autor románu představuje intimní a hluboce realistický portrét rodinných vztahů na pozadí současné americké společnosti, který si svou opravdovostí, kritičností a vypravěčským mistrovstvím právem vysloužil přídomek „velký americký román“.
McCarthyho opus magnum, v němž s nebývalým smyslem pro humor popisuje život vyděděnce Suttreeho a dalších podivných individuí z knoxvilleského podsvětí v 50. letech dvacátého století.
Debut autora z r. 1965 je zasazen do okolí odlehlé osady Red Branch ve státě Tennessee mezi dvěma světovými válkami a pojednává o zvláštním, hlubokém přátelství mezi dospívajícím chlapcem a mladým pašerákem alkoholu.
Velký dům je souborem čtyř příběhů a čtyř hlasů, které
se všechny vztahují k jednomu psacímu stolu a těm, kdo
u něho po delší či kratší čas v různých domech a bytech
pracovali.
Vtipný a hubatý, půvabně upřímný pseudomemoár židovského
spisovatele Barneyho Panofského, který za svého
života vypil moře whisky, miloval nesprávnou ženu, znal
se s kdekým a zapletl se do kriminálního případu.
Román vypráví typicky mccarthyovský příběh chudého mladíka a jeho sestry, kteří se potýkají se svým nelehkým osudem v zapadlém koutě Appalačských hor na přelomu 19. a 20. století.
Otec a syn se vydávají na neobydlený ostrov u pobřeží jihovýchodní Aljašky, kde budou žít rok ve srubu uprostřed přírody, odkázáni pouze sami na sebe. Novela, zdařile navazující na díla Jacka Londona…
Nový román bestsellerového kanadského autora stejně jako Pí a jeho život vykazuje až překvapivě upřímné paralely Martelova života a jeho knižního hrdiny.
„Statečný román o všem“ nejčtenějšího z postmoderních amerických autorů 70. a 80. let je svéráznou a vtipnou hyperbolou o světě, jak ho viděl Donald Barthelme.
Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní a Billyho Parhama z Hranice. Je rok 1952 a oba tuší, že nadchází konec starých časů.
Jeden z nejzajímavějších současných newyorských dramatiků ve svém románu-debutu líčí s obrovskou dávkou drsného, ale inteligetního humoru jisté stránky života v New Yorku: bydlení v chudinské a bohémské čtvrti Lower East Side.
Druhá sbírka povídek známé americké autorky s bengálskými kořeny; za první sbírku Tlumočník nemocí získala Pulitzerovu cenu. Povídky se zabývají přesazením do nové země (USA), která je pro přistěhovalce nejen první generace stále půdou nezvyklou.
Soukromý detektiv Brodie objeví tři „mrtvé“ případy a dovede všechny kauzy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale morální rámec všech případů zaujme jak čtenáře psychologických románů, tak napínavých detektivek.
Třetí román současného amerického spisovatele z roku 1974 je mrazivým obrazem pozvolného a neodvolatelného rozkladu lidských hodnot. Hlavní postavou je vrah a nekrofil a příběh vychází ze skutečného případu, jejž McCarthy svým typickým způsobem přetváří.