Drsný a často nelítostný - takový je v zásadě svět významné současné ruské autorky Svetlany Vasilenko (autorka úspěšné knihy Blběnka). V této povídkové sbírce se opět setkáváme s nepřikrášleným prostředím současného sovětského Ruska.
Milan Balabán je znám jako náš přední znalec Starého zákona, hebraista, evangelický teolog, esejista, překladatel starozákonní Písně písní.
Dvojjazyčné vydání izraelských poutních písní obsahuje signovaný originální grafický list Jana Steklíka.
Eseje Romana Erbena (1940) jsou nabité postřehy z historie, dějin umění či sociální antropologie, autor dovede odkázat ke zvyklostem a způsobům různých kultur, přičemž s radostí nezaváhá ani před všelijakými kuriozitami.
Šíření přidává k posledním sbírkám Petra Krále radost, kterou znamenají „světlice“ krátkých básní. Ne všechny jsou výhradně legrační, hravě obrazná zaříkadkla tu taky místy střídají téměř dokumentární „záběry“.
Kniha vyšla v Polsku na jaře 2008 a dostalo se jí rozporného přijetí.Zápletka je zajímavá: novinář získá materiály, jež svědčí o spolupráci známého polského akademického představitele s někdejší polskou StB - a od toho se odvíjí další děj.
Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy.
Nová básnická sbírka ceněného esejisty a znalce dějin umění i kultury. Do kupy tu Josef Kroutvor sesadil texty formálně různé: od medailonu o třech prozaických větách po skladbu o deseti veršovaných částech.
Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). V knize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů.
Dvousvazkový výbor z poezie a esejistiky Jeleny Švarcové, uznávané autorky leningradského undergroundu a přední současné ruské básnířky.
Dva svazky v jedné krabici, samostatně neprodejné.
Kniha zahrnuje vzájemnou korespondenci mezi Jaromírem Šavrdou a jeho manželkou Dolores z let 1978-1984, kdy byl Jaromír opakovaně vězněn za vydávání a rozšiřování samizdatové literatury.
Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamů básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si téměř čtyřicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly.
Román Lubomíra Martínka Zpoždění nechává čtenáře nahlédnout do světa lidí rozličných společenských kultur a jejich názory a zvyky konfrontuje se současným obecným úpadkem klasických hodnot.
