Švýcarský spisovatel Benjamin Vallotton vzdal hold rodnému kraji své matky, alpskému údolí Fressinières ve francouzském kantonu Hautes-Alpes, kam se sám uchýlil v době německé okupace Francie.
Nekonvenčně pojatá, dvoujazyčná (čeština/angličtina) publikace, vydaná k mezinárodnímu výstavnímu projektu "Hermovo ucho/Rosenbergovo muzeum", se dvěma eseji od kurátora Jozefa Cseresa a jeho vtipnými komentáři k vystaveným, barevně reprodukovaným dílům.
Šest vzájemně se doplňujících příběhů této knihy slovenského autora žijícího od roku 1968 ve Švýcarsku se odehrává v různých historických obdobích na různých místech Evropy.
Autor nás zavádí nejen do svých rodných Dejvic a na blízkou Hanspaulku, ale i do Smetanovy Litomyšle anebo do jedné zcela zapadlé pohraniční vísky. Titul knihy odkazuje na nejslavnější český hit všech dob - slavnou polku Jaromíra Vejvody.
Méně známé zajímavosti o poměrně známých věcech, osobnostech
i událostech. Tentokrát jde o informace, na které nezbývá místo ve většině klasických encyklopedií.
V prvotině Šárky Bubíkové se skrývá osud mnoha z těch, kdo se krátce po listopadové revoluci vydali do Spojených států, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli život za právě zhroucenou železnou oponou.
Kniha Náruč chytá stíny navazuje na předchozí autorčina díla Popelem zaváté a Kaluž plná smíchu, již název napovídá, že tentokrát líčené životní období pro autorku ani její blízké, nebylo zrovna růžové.
Novela zasazená do magického prostředí zapadlých východoslovenských vesniček v první polovině dvacátého století. Václav Pankovčín (1968–1999) se prolétl po slovenském literárním nebi a zanechal za sebou zřetelnou a nezaměnitelnou stopu.
Soubor dvou delších a několika kratších próz je v próze autorovou prvotinou. Jejich hlavním tématem je jakýsi zmar a ironický nadhled, které pociťují nepříliš hrdinští hrdinové příběhů, jejichž děj se odvíjí v blíže neurčeném období za vlády jedné strany