(...) Kniha se pohybuje na pomezí žurnalistické práce, zpracováním a přístupem k tématu, a kriticko-historické studie, zpracovaným materiálem, pečlivostí a obsahem poznámkového aparátu. Lze ji chápat jako konkrétní diskusi v rámci snahy udržet a zachovat naši kolektivní paměť. Každá společnost se do jisté míry zakládá na své kolektivní paměti, minulost společnosti není ničím jiným než kulturním výtvorem. Paměť s sebou vždy nese zapomnění v podobě manipulace, cenzury a přepisu. Kniha Popírání holocaustu tak varovně ukazuje na meze a násilnost takovéhoto umělého zapomnění, které v posledku ohrožuje celou společnost.