(...) Bernieres je výborný vyprávěč a i tato kniha je strhující. Bohužel zvěrstva a bezpráví, která tu podobně jako v předchozích dílech líčí, jsou až příliš reálná na to, aby je člověk mohl jen tak přeletět a číst dál.

Louis de Bernieres v poslední části své volné trilogie účtuje s ideology všeho druhu (...) Na Bernieresově psaní je pozoruhodná schopnost vyprávět s brilantní samozřejmostí příběh, který je prošpikován fantaskními a surreálnými prvky. Nadpřirozeno nepůsobí v jeho románech nepatřičně či okázale; stává se naopak nepostradatelným elementem, který pomáhá významnou měrou dokreslit románovou realitu. (...) Bernieresův román není žádnou sociologickou studií v beletristickém hávu či mravokárným pojednáním, nýbrž plnokrevným příběhem.