Padající muž

Teroristické útoky z 11. září 2001 se již staly běžným tématem americké literatury. Po Williamu Gibsonovi a Johnu Updikeovi je Don DeLillo dalším světově známým americkým spisovatelem, který se rozhodl o nich pojednat. Ale jak o takových událostech psát?

(...) Román vyjevuje to, čím se média obvykle nezabývají - pocity nesmyslnosti a banality, které se po podobných tragédiích vkrádají do životů přeživších a rozvracejí je. Avšak text sám je světem médií prostoupen. Debaty a různé poznámky postav se skládají z klišé, jako kdyby jednotlivé věty byly vystřiženy z novinových článků, rozhovorů, televizních pořadů. Protagonisté působí dojmem deklamujících loutek. Nevyvolávají emoce, jen pocity rozpačitosti a trapnosti.

Náročný román PADAJÍCÍ MUŽ sepsaný z ruin apokalypsy se vyplatí přečíst. (...) "Nebe je náhle prázdné," napsal DeLillo o místě, kde stávala dvojčata. "A spisovatel chce porozumět, co se nám stalo v ten osudný den. Spisovatel se snaží vrátit paměť a smysl tomu prázdnému prostoru." Nakonec se mu to povedlo. V příbězích Padajícího muže je paměť i smysl. (...) Otázky po lidských rozhodnutích v takové chvíli, po přehodnocování dosavadních životů tváří v tvář apokalypse. Velké osudy a zvraty v něm však nejsou. Vyprávění stojí na detailech, na několika málo emotivně vypjatých situacích, na komplikovaných pasážích plných vzpomínek a událostí zasazených před útoky, na nejasně vyjádřených podmětech, takže čtenář se občas musí v ději vracet. I když ten děj jako by tam ani nebyl, jako by se ztrácel v obrazech a v maličkostech, avšak rozmělněný do pocitů vylíčených geniálně zevnitř z duše.

(...) Román amerického autora, který reflektuje události jedenáctého září očima muže, který byl zraněn při pádu jedné z newyorských věží. Očima jeho ženy, ke které se vrátil pod tíhou toho strašného zážitku.

(...) DeLillův obraz Ameriky po 11. září je bezútěšný. Trauma postihlo všechny. Zvlášť děsivý je portrét malých dětí přitisknutých k oknu a vyhlížejících dalekohledy "další letadla". To, co se může jevit jako dětské nadšení pro senzaci, se při pozornějším pohledu ukazuje jako hluboká rána, kterou ani čas nezhojí. (...) Přesto je Padající muž vynikající román.