Rybí krev

Nakladatel:  Host 2012
Skladem
280 Kč
329 Kč
Ihned
149 Kč
vybrat

Anotace

Další román autora Selskýho baroka, který nás zavádí tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Kniha získala cenu Magnesia Litera pro nejlepší knihu roku 2013.
Po patnácti letech strávených v cizině se...
Zobrazit celý text

Čtenářské recenze

Celkové hodnocení
(23x)

Myslím, že na české literární scéně se objevil mimořádný autor, který po "Selském baroku" ještě zdokonalil svoje vypravěčství a dosáhl - aspoň podle mého názoru - naprosté autenticity příběhu.
Ve srovnání s oceněním Magnesie Litery za rok 2013 si jeho román výjimečnou cenu skutečně zaslouží, patří k nejlepším knihám desetiletí.
Nedočkavě se těším na další Hájíčkův román.

Jiří Hájíček je výborným vypravěčem. Dobře se to čte, má to děj. Pocházím z jižních Čech - oslovila mě i mému srdci milá "jihočeština" a osudy lidí, kteří museli nedobrovolně opustit své domovy. Doporučuji!

Kniha mě přilákala cenou Magnesia Litera 2013 Kniha roku. Musím uznat, že kniha je velmi čtivá, ale při jejím čtení jsem se nemohla ubránit jakési podobnosti s romány Jiřiho Švejdy či Jana Otčenáška.
Některé epizody mi přišly velmi nepravděpodobné, např. kdy opilý spolucestující bere při nehodě na sebe vinu za střízlivého řidiče.
Zvláštní je také nedůslednost v popisu: Anně na str.63 září krásné modré oči a na straně 158 se Anniny velké hnědé oči dívají pořád stejně smutně ...

Ryzí příběh života tak, jak se skutečně mohl odehrávat. Velmi působivé jsou odkazy na současnost, zlomy v dějových rovinách. Kdo v té době žil, mohl tak trochu poznávat sám sebe..... Je to knížka o tom, co je to domov a jak moc to člověka postihne a bolí, když o něj postupně přichází. Škoda jen, že kniha není delší, čte se jedním dechem. Při četbě člověk vnímá, jak se vše mění a jak pomíjivé je všechno okolo. A že to nejcennější je často to nejobyčejnější co máme. Skvělý příběh.

Musim se priznat, ze ze zacatku jsem mela problemy se zacist. Prislo mi vse zdlouhave, postavy nudne. Ale pak se pribeh rozhybal a daval mi po precteni i smysl ten pomaly a nezazivny zacatek. Urcite doporucuji vydrzet a precist!

Autor píše dobře, ale tato kniha byla pro mne příliš jednostrannou agitkou, hrdinka víc než dokonalá a tím vlastně dost nesympatická. Mám pocit, že v této věci chybí autorovi určitý odstup a city příliš převažují. Ale to neznamená, že právě tohle by nemohlo být pro někoho jiného spíše plus.

Dle mého čtenářského zážitku dostala knížka právem ocenění. Je to balzám na duši číst obyčejný příběh života, napsán čtivě a podmanivě..

Nevím proč, ale Rybí krev mi nejvíc připomíná jednu ze starších věcí J. Hájíčka a to povedené Dobrodruhy hlavního proudu. Hájíčkovy romány jsou navzdory určité společenské angažovanosti (kolektivizace, výstavba Temelína) docela "vztahovky". Největší rozdíl je asi v tom, že Dobrodruzi jsou víc zaměřeni právě na vztah, v Selském baroku šlo zase více o vnější okolnosti, a konečně Rybí krev je poměrně vyvážená - jak vztahovka, tak i problematika likvidace vesnic za účelem výstavby elektrárny. Jinak jako vždy mistrně vykreslené soudobé venkovské typy. To lze myslím Hájíčkovi věřit...Chvílemi jsem si připadala jako ve filmu pro pamětníky, částečně jako ve filmu ze 40. let (popis chalup u řeky), chvílemi jako v osmdesátkách....To už je taky pro pamětníky.:-) Jinak osobně souhlasím s tím, že Hanka mohla být poněkud lidštější, její posedlost de facto cizím domem, kam byly pořádány rabovací nájezdy už mi přišlo na pokraji šílenství.
S. Fraňková, Knižní novinky

Knížka je perfektní, perfektní příběh lidky i reáliemi. Problematika vystěhování vesnic z důvodů stavby se netýkala jenom jižních Čech a na příběhu hrdinky je možné si uvědomit, co toto může znamenat pro jednotlice.
doporučím dále svým známým

Asi čteme hodně, myslím nás, kdo sem tu a tam přispíváme, ale přesto je zbytečné tu psát nějaké sáhodlouhé rozbory, stačí jen si "Rybí krev" prostě přečíst a sami poznáte, že "dost dobrý..."... Uvidíte, doporučuji. Dávám 5*

Obyčejní lidé, obyčejné osudy. České prostředí. Přesto jsem to četla na jeden zátah jako největší thriller. Některé knihy, co jsem dřív přečetla, si po čase přesně nevybavuji. Ale tuhle si nepochybně pamatovat budu. Přečtěte si to. Stojí to za to.

Po přečtení Selskýho baroka jsem se velmi těšila na tuto knihu, bohužel mi přinesla jisté zklamání pramenící z nevyváženosti vyprávění. Vyhovuje mi, že Jiří Hájíček tíhne k jednoduššímu stylu vyjadřování, které přitom čtenáře neochudí o radost z bohatosti českého jazyka. Co mi však kazilo radost z četby, byla především jistá schématičnost některých hlavních postav, včetně té hlavní, vypravěčky Hanky. Na počátku vyprávění je to šestnáctiletá dívka s hlubokým vztahem k domovu a prostředí jihočeského venkova, kde vyrůstá. Tím, jak čtenář stále více poznává její citlivou a empatickou povahu a snahu zachráňovat všechno a všechny kolem sebe, vyrůstá z ní v jeho očích až jakási supergirl. Pomáhá doma nemocné a unavené mamince, má čas na kamarády, svého chlapce, bratra, domácnost a hospodářství svého strýce, do posledních sil se angažuje v záchraně vesnic a přitom jen tak mimochodem vystuduje s nejlepšími výsledky střední a později i vysokou školu a udělá si státnice z jazyků. Poté, co prohrává svůj boj, se zčistajasna vydá do světa, který během několika let procestuje skoro skrz naskrz, ačkoli před tím rodnou hroudu téměř neopustila. V příběhu, který má být realistickou venkovskou prózou, zkrátka něco obsahově a kompozičně drhne. Román je bezesporu cenný tím, jak čtenáři přiblíží mnohé bolestné okolnosti a souvislosti, jež vstoupily do hry při likvidaci několika malebných vesniček, s nimiž byly spjaty konkrétní životy jejích obyvatel. Mohl však být čtenářům předložen v trochu více vybroušenější a promyšlenější podobě.

Také se mi kniha moc líbila a dodatečně jsem přečetla všechny další knihy autora - Rybí krev je nejlepší. Velmi obdivuji autora, že píše tak přesvědčivě z pozice dívky a ženy, navíc čtivě, z prostředí vesnice. Další z těch, o kterých se tak moc nemluví a přitom potěší kvalitní četbou.

Hájíčkovy knihy mám rád, dokáže psát o poměrně obyčejných věcech střídmým, přirozeným jazykem. Přitom mají ty knížky obrovský tah.
Musím potvrdit, že Rybí krev je jeho nejlepší - je to velký román plný silných emocí, které jsou opět líčeny bez přehánění a hysterie.
Před několika dny jsem se přistihl při tom, jak myslím na postavy z této knihy jako na reálné lidi a přemýšlím, jak se asi mají...

Zobrazit další (11)

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené

Omlouváme se, ale hodnotit a komentovat knihy můžete pouze jako registrovaný uživatel po přihlášení.
Přihlašte se, nebo se zaregistrujte, pokud nemáte účet.

Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

Recenze z medií

Když mají vzpomínky chuť Rybí krve

(...) Velké autorské kvality prokázal Hájíček nejen prací s jazykem, myšlenkovým obsahem románu, výjimečnou schopností propojit vnější dění s vnitřním prožíváním aktérů, ale i dobře zvládnutou strukturou příběhu, v níž uplatnil retrospektivu. A konečně i volbou ženy jako hlavní protagonistky: jeho vidění světa ženskýma očima působí naprosto důvěryhodně a přirozeně.
Když se Hana v roce 2008 'kodrcá' nekonečnou cestou vlakem z Prahy do Českých Budějovic a vrací se po dlouhých 15 letech z ciziny 'domů', píše si seznam všech blízkých – ne nepodobný soupisu hereckého obsazení, o něž svým způsobem přišla spolu s kořeny a rodnou chalupou. Má odvahu vrátit se na místa přetržených stop vlastní minulosti a stále nepromlčených vzpomínek. Drama fiktivních postav s konkrétními jmény a zaniklé krajiny se skutečnými bezejmennými vesnicemi, v němž paměť zaplaví voda a vzpomínky dostanou chuť rybí krve, nepostrádá prvky řecké tragédie – stejně jako ona přináší očistnou katarzi.

Výborný příběh ve stínu Temelínu

Hájíček si vybral bezezbytku dokonalé téma. I když je možné shrnout děj do pár vět, vrství ho po letech, dávkuje naději, která se s každou další přečkanou zimou a vykoupeným domem obrací v beznaděj. Přátelství i lásky hrdinů podrobuje obyčejným zkouškám rozchodů, hádek, těhotenství, nemocí, smrtí. Život v jeho podání je tak přirozený, jako by autor vynalezl způsob, jak ho jako razítko překlopit a otisknout na stránky knihy bez jediného zaváhaní, bez křečovité snahy připravit svým hrdinům víc, než může člověk mimo smyšlený román unést. (...) Rybí krev by se měla dostat minimálně do nominací na Literu i příští rok. Ne proto, že se to od oceněného Hájíčka čekalo. Ale proto, že opět napsal knihu, která má kromě nesporných literárních kvalit v sobě i nevyumělkovanou pravdu o lidech, odpuštění a o jejich věčné touze dobrat se kořenů, ať už jsou jakkoli zpuchřelé. Recenze 90 %

Rybí krev Jiřího Hájíčka

(...) Vztah k jihočeské krajině, osudy zdejších lidí stojí v centru jeho pozornosti i v novém románu nazvaném Rybíkrev. Své čtenáře v něm zavádí do období od 80. let minulého věku do sklonku prvního desetiletí našeho století. Sleduje v něm životní příběhy několika obyčejných hrdinů žijících ve vesničkách v okolí Týna nad Vltavou, které byly poznamenány nebo zlikvidovány stavbou jaderné elektrárny Temelín. (...) Vypravěčskou a kronikářskou roli v knize přebírá dívka Hana, kterou autor nechá v prostřihu roku 2008 vrátit se po několikaletých toulkách po světě zpět na místo činu. Časový odstup chce hrdinka využít k urovnání rodinných i přátelských vztahů. Odškrtávání položek z jmenného seznamu totiž autorovi slouží k návratům proti proudu času a k poznání vzájemných vazeb mezi románovými postavami.

To selský v sobě hledám

(...) V rámci střední generace (Topol, Hakl, Urban, Denemarková) patří Jiří Hájíček spíše k nenápadným autorům, v dobrém slova smyslu neambiciózním. S vydáváním románů nepospíchá, nevyhledává mediální pozornost, a přesto je výrazným autorem – dnes vlastně téměř jediným, kterému se daří zprostředkovat soudobá témata české vesnice. (...) Rybí krev potvrzuje, že Jiří Hájíček umí své příběhy rozvíjet nevtíravě, plynule a s citem pro stupňování dramatu. Naplno tu vykrystalizovala jeho osobitost a styl. Jižní Čechy v něm našly svého kronikáře.

Magazín OKO

Luboš Pospíšil má slíbený výtisk, říká o své novince Jiří Hájíček
Rozhovory

Luboš Pospíšil má slíbený výtisk, říká o své novince Jiří Hájíček

 
O jakou zprávu pro čtenáře vám v nové knize šlo? Co jste jim chtěl říct?
Je to výbor z povídek, které dosud vyšly ve dvou povídkových sbírkách, v časopisech, ...
 |  Tomáš Weiss

3 otázky na Magnesii Literu 2014....pro Pavla Mandyse
Aktuality

3 otázky na Magnesii Literu 2014....pro Pavla Mandyse

10. ledna byla uzávěrka letošních literárních cen Magnesia litera. Kolik knih bylo do soutěže přihlášeno a kolik z nich je z kategorie česká beletrie? Je to víc nebo méně než vloni? Proč je vlastně na ...

 |  Tomáš Weiss

Autor/Autorka

Jiří Hájíček

Český spisovatel.

Začínal s poezií, knižně publikuje od roku 1998 jako prozaik. Ve svých povídkách a románech reflektuje především prostředí jihočeského venkova.V roce 2006 získal cenu Magnesia Litera za prózu se svým románem Selský baroko. Jaroslav Rudiš vybral Hájíčkův román Rybí krev do Finnegan's List pro rok 2013, seznamu děl, která by měla být více překládána do evropských jazyků Společnosti evropských autorů. Rybí krev byla následně vyhlášena knihou roku v soutěži Magnesia Litera 2013.

Celý medailonek
Do oblíbených
Přidejte si autora do oblíbených
(Nebo se nejprve přihlašte.)

Bibliografické údaje

Název:
Rybí krev
Autor:
Hájíček, Jiří
Nakladatel:
Host
EAN:
9788072946396
ISBN:
978-80-7294-639-6
Popis:
1× kniha, vázaná, 360 stran, česky
Rozměry:
13,5 × 20,5 cm
Rok vydání:
2012 (1. vydání)
}