Nacházíte se: Úvod> Oddělení> Krásná literatura> Próza> Česká a slovenská próza>Elektronická kniha Cesta k mým matkám

Cesta k mým matkám [E-kniha]

Edith Holá

Popis: Elektronická kniha, 264 stran, bez zabezpečení DRM, ePUB ePUB, Mobi Mobi, česky - více

Naše cena dnes: 159 Kč

Cena je včetně DPH 21 %
(Cena bez DPH činí 131 Kč)

Přidat do košíku
Darovat
Help
Když objednáte zboží jako dárek, ve formuláři vložíte emailovou adresu, na kterou zašleme dárkový e-mail s kódem. S tímto kódem si obdarovaný u nás na Kosmas.cz dárek vyzvedne.
Více informací o nákupu dárku
Ihned
Ihned
K dispozici pro okamžité stáhnutí
Ke stažení

Alternativní verze titulu Cesta k mým matkám

Cesta k mým matkám Kniha, vázaná česky 259 Kč

Anotace

Léta chtěla najít svou biologickou matku. O to víc nyní, když je sama matkou. Chtěla by poznat ženu, která dokázala opustit své dítě. Má pocit, že do jejího vlastního mateřství se otiskují stopy, které jí nepatří.
Na druhé straně je vzor matky, která adoptuje a bere do pěstounské péče jedno dítě za druhým, z nichž málokteré zůstane ušetřeno tvrdých ran a psychického týrání. Ve třiceti sedmi letech se dozvídá, že jméno biologické matky na matrice skutečně existuje, byť jí to bylo náhradní matkou mnohokrát vyvráceno.
Jaký vnitřní proces a jaké vzpomínky odstartuje hledání matky, netušila ani ona sama. Kam ji zavede cesta k matkám? Bude znovu nepřijata? Smíří se adoptivní rodina s hledáním biologické matky? Co všechno má vlastně v genech a co z toho se snažila adoptivní rodina zpřetrhat?

Zákazníci, kteří si koupili tento titul, koupili také

Cesta k mým matkám

  • Nakladatel: Jota
  • EAN: 9788074622571, 9788074622786
  • Popis: Elektronická kniha, 264 stran, bez zabezpečení DRM, ePUB ePUB, Mobi Mobi, česky
  • Rok vydání: 2012

Recenze

Podělte se s ostatními o svoje myšlenky:

Napsat vlastní recenzi

Uživatelské recenze

Průměrné hodnocení:

Nelehká cesta při hledání matky vlastní i adoptivní

lidunka1, 21.8.2013

(Toto je kvalitní recenze)
„Matka je někdo, kdo může zaujmout místo kohokoliv jiného. Její místo však nemůže zaujmout nikdo.“ (G.Mermillod)

Autorka poutavě vypráví svůj životní příběh. Žila v pěstounské rodině, ale přála si najít i svoji biologickou matku. Knížka je psychologickou sondou do srdce a duše ženy, která už je sama matkou a musí se vyrovnávat s mnoha těžkými skutečnostmi, které jí život přináší. Vyrovnání se s nelehkým osudem hledá mnoha způsoby – v křesťanství, buddhismu, pomocí výkladu lunárního kalendáře, tance, meditací.
Kniha zároveň odhaluje nebezpečí, která se můžou skrývat v pěstounských rodinách, které si osvojují příliš mnoho dětí. Při každém kroku je nutný správný motiv našich činů. Matka Edith nevědomky chtěla zakrýt svoji vlastní citovou nezralost a prázdnotu tím, že si zas a znova brala do pěstounské péče další dětí. Celou rodinu pak nezvládala a svěřené děti dokonce týrala.
„Jezdila jsem domů dál na víkendy, a můj sobecký sen, že jsme rodina se rozpadl. Od rána do večera se řešilo, co ti cikánští hajzlové udělali (bratři). Křik, hluk, prasárny. Rány, vařečky, bití páskem, celodenní klečení v koutě….bití, bití. Mámě jsme braly radost ze života, tak si musela hledat zase novou oběť. Třeba s dalším dítkem už to štěstí bude navždy. To ji bude milovat. To naplní její potřeby.“

Autorka upozorňuje na to, jak nic v životě není černobílé, jak důležitá je komunikace v mezilidských vztazích, které nesmějí být postaveny na přehnané autoritě a strachu, ale na důvěře a otevřenosti.
Knížka osahuje dopis, který by autorka ráda své adoptivní máme poslal, ale ví, že by nebyl přijat a pochopen. Ale psaní je formou terapie.

Svoji skutečnou mámu najde. „K fontáně, místu setkání, jsme s Pavlínou dorazily o deset minut dřív. Se dvěma stejnými kytičkami specielně vytvořenými pro toto setkání. V kabelce pár fotek z posledních dvou let. Sestru Karin jsem znala z fotek, takže jsem ji okamžitě poznala. Maminka se vyloupla hned za ní a vypadala menší. Ještě než došla k nám, už jí stékaly slzy a já si sahala do kapsy pro neurol. Vůbec jsem nevěděla, jak ji obejmu, jestli můžu…. Ona to vyřešila za mě. Se slovy „pojď ke mně, ty moje holka“ mě na sebe strhla a pevně jsme se objaly.“

Kniha ale nekončí žádným happyendem. Edith sice našla svoji biologickou matku, to ale neznamená, že je nečeká další kus cesty, kterým budou procházet spolu. Její adoptivní máma s ní ale přeruší veškerou komunikaci, zahrne ji výčitkami a uvrhne do pekla neodpuštění.
Překrásnou kapitolu o tom, že život je cesta, si přečtěte sami. Do běžné recenze by se nevešla.

Edith Holá

 
zavřít