Po dvaceti letech vychází nová kniha prozaika, básníka a ředitele Českého rozhlasu Ludvíka Němce, v níž se autor vrací ke svým osvědčeným tématům (jak ostatně již název napovídá). V roce 1996 publikoval povídkový soubor Já jsem ta tma (texty vycházely nejprve časopisecky), na který nyní navazuje sbírkou pěti krátkých příběhů Láska na cizím hrobě, za niž získal nominaci na cenu Magnesia Litera.

(...) Při četbě Němcovy nové knihy ožívá pocit, který člověk má u starých dobrých krátkých próz Čechovových, Buninových, Hemingwayových, Hrabalových. A Kunderových Směšných lásek, jež zjevně stály u kolébky. Tedy próz "ručně" psaných, založených na vybrušování a cizelování. Také samotný žánr "románku" přichází z míst mimo dnešní čas a prostor. Tímto podtitulem bývaly označovány už před sto lety knihy, které chtěly zaujmout čtenáře čtoucí kvůli ději a toužící, aby byli vytrženi z fádní či neútěšné každodennosti života kolem nich a aby byli přeneseni do sféry čistého, uspořádaného a dynamického světa, v němž platí jen zákonitosti příběhu. A právě souborný a soudržný příběh, provazující jednotlivé motivy, postavy, prostředí a scény jak uvnitř každé povídky, tak navíc i v rámci knižního celku, je majákem, k němuž Němcův vypravěč směřuje.