„Hudba je pro mě motorem. Psát v tichu mi moc nejde“, říká začínající spisovatelka Lucy Harris

/ Thea Kolářová

Mladá nadějná autorka Lucie Štulerová, píšící pod pseudonymem Lucy Harris, před pár týdny pokřtila svoji první knihu, která nese název S láskou tě nenávidím. Foto: Lucie Tejchmanová
Mladá nadějná autorka Lucie Štulerová, píšící pod pseudonymem Lucy Harris, před pár týdny pokřtila svoji první knihu, která nese název S láskou tě nenávidím. Foto: Lucie Tejchmanová

Samotný název naznačuje, že se jedná o romanci. Jak bys svou knihu charakterizovala?

Upřímně s charakteristikou mám sama problém. Romantika je to určitě. Možná s nádechem New Adult. Jsou tam ale explicitní popisy sexu, takže spadá i pod erotický román.

Vzpomínáš si na okamžik, kdy se zrodil Tvůj příběh? A jak dlouhá cesta byla k jeho dokončení?

Vzpomínám si velmi dobře. V květnu 2022 se můj život zásadně změnil a hlavní postavy – Lucy s Thomasem – začaly vládnout mé představivosti. S nejlepší kamarádkou jsme se chtěly přihlásit do soutěže Cooboo hledá talent s tématem „Na cestě létem“. Perfektně mi to do sebe zapadalo. Po bezesném víkendu (k notebooku jsem si sedla v pátek a odložila ho až ve neděli nadopovaná kávou a energy drinky) mi ale došlo, že se jejich příběh bude ubírat trochu jiným směrem a soutěž je pro mě pasé. Další dva podobné víkendy a kniha putovala k betačtenářkám. V březnu 2023 jsem rukopis rozeslala do nakladatelství. Následující měsíc jsem podepsala smlouvu s Albatros Média a kniha vyšla v listopadu.

Potýkala jsi se během psaní s nějakými komplikacemi?

Rozhodně. Každý autor nějakými prošel. Jedna z hlavních je samotná chuť psát. Prokrastinace je taky výrazný problém, pokud si dáte nějaký deadline. Co mě asi zasáhlo nejvíc, bylo psaní sexuálních scén. Musela jsem vystoupit ze své komfortní zóny. U psaní druhého dílu to není o nic lehčí.

Vztah Lucy a Thomase bude jistě velmi komplikovaný. Můžeš nám o nich prozradit více?

Ti dva se na začátku nesnáší. On se vůči ní chová velmi arogantně a ona se mu to nebojí vrátit. Nicméně přitažlivost je v jejich vztahu silná proměnná, takže se dostanou do situací, kdy si vzájemně nedokážou odolat. Víc už neprozradím.

Je Thomas mužem Tvých snů?

Thomas je, jako ostatní postavy, někým inspirován. V jeho případě jde o člověka, kterého miluji a vždycky budu. Osud s námi má bohužel jiné plány, není nám souzeno tvořit pár. Proto jsem si splnila sen a dala ho dohromady s mým alter egem.

Proč jsi se rozhodla pro spolupráci s nakladatelstvím XYZ?

Rukopis jsem zasílala přes dotazník Albatros Média. Tam máte na výběr, které nakladatelství byste preferovali. XYZ kdysi dávno vydalo Padesát odstínu šedi a nově založilo edici Flirt, kde vyšly knihy podobného typu, takže to byla jasná volba.

Ke knize jsi vytvořila vlastní playlist. Je Ti hudba inspirací? Vyvolává v Tobě „obrazy“, které potom zakomponuješ do příběhu?

Hudba je pro mě motorem. Psát v tichu mi moc nejde. Mnohdy se pak zaposlouchám do nějakého textu a zjistím, že mi úžasně koresponduje s nějakou scénou, takže si skladbu pouštím při psaní stále dokola. Vytvořit si správný playlist je nutnost. Spotify je proto mým velkým kamarádem.

Předminulý rok jsi na čas odletěla do Londýna, kde se odehrává děj příběhu. Co Ti tato cesta přinesla?

Jeden z hlavních důvodů mého loňského výletu do Londýna bylo ověřit si fakta do knihy. Na mém Instagramovém účtu @aka_lucy_harris můžete vidět příspěvky, které o tom pojednávají. Trávila jsem tam jeden celý den navštěvováním míst z příběhu, focením i zpovídáním místních. Díky tomu jsem pár scén předělala tak, aby byly fakticky správně, a hlavně uvěřitelné i pro člověka, který Londýn zná. Cesta celkově pro mě měla význam přesahující ten knižní, ale to je soukromé.

Kdo Tě v tvorbě nejvíce podporuje?

Dřív bych řekla maminka a nejlepší kamarádka. Ty dvě mě hodně podpořily, když jsem psala S láskou tě nenávidím a čekala, jestli ji bude chtít někdo vydat. Teď řeknu nejlepší kamarádka, pár nejbližších přátel a nevlastní rodina.

Prvního prosince proběhl křest Tvé knihy. Jaký to byl pocit?

Neuvěřitelný. Mít možnost pokřtít svou první knihu s lidmi, kterým na mně záleží, s lidmi, kterým se moc líbila, to bylo úžasné. Dokonce nepopsatelné. Chvíli mi bylo smutno, že to se mnou nemůže prožít maminka, ale život jde dál. Věřím, že to z nebe viděla a je na mě pyšná.

Můžeme se těšit na další knihu z pera Lucy Harris?

Určitě. Intenzivně se teď věnuji druhému dílu. Postavy z třetího dílu mi také plní hlavu. Mám i jeden projekt, na kterém pracuji už od střední. To ale bude něco úplně jiného. Co dalšího ještě přijde, si nejsem jistá ani já sama. Ale mám takové tušení, že toho bude hodně.

Nejsi jen začínající spisovatelka, ale i velká čtenářka. Máš oblíbeného knižního hrdinu? A jaký žánr je Ti nejbližší?

Knih mám doma spoustu, ale je pravda, že času a chuti na čtení se mi poslední měsíce moc nedostává. Nejraději mám fantasy, ale na stejné příčce jsou rozhodně alespoň další dva žánry. Oblíbené hrdiny mám dva, ale nenazvala bych je hrdiny. Jsou to totiž draci, takže jde spíš o bytosti. První je Safira z knihy Eragon. Druhým je Temeraire z knihy Drak Jeho Veličenstva. Tyto knižní série mají speciální místo v mém srdci i knihovně. A důvod je jednoduchý. Jsou to draci. Ti nejlepší, o kterých jsem kdy četla.

Několik let jsi pracovala v knihkupectví. Myslíš, že byla tato práce určitým přínosem pro Tvoji literární tvorbu?

Přínos to mělo velký. Jen bych neřekla pro literární tvorbu. Pracovat mezi knihami člověka nabádá kupovat jich víc. Když procházíte uličkami 12 hodin denně, narazíte na spoustu kousků, co zní zajímavě. Takže si dovolím tvrdit, že práce v knihkupectví obohatila moje knihovničky, rozšířila můj okruh čtených žánrů a zasadila tvrdou ránu peněžence.

Thea Kolářová, vedoucí knihkupectví Praha-Nové Butovice

Další články

Knih o hrůzách holocaustu už od konce války vyšlo nespočet a pořád přibývají další. Spisovatel Eli Beneš se však ve své prvotině, románu Nepatrná ztráta osamělosti, rozhodl uchopit téma z jiné perspektivy. Povídali jsme si s ním o jeho literárních ambicích, rodinné historii i o tom, proč kniha vznikala několik let. Foto: Václav Mašinda
Rozhovory

Román ztracených iluzí

Knih o hrůzách holocaustu už od konce války vyšlo nespočet a pořád přibývají další. Spisovatel Eli Beneš se však ve své prvotině, románu Nepatrná ztráta osamělosti, rozhodl uchopit téma z jiné perspektivy. Povídali jsme si s ním o jeho literárních ambicích, rodinné historii i o tom, proč kniha vznikala několik let. Foto: Václav Mašinda
 | Tereza Tomášová - Maskil, nakl. Akropolis
Román Canto ostinato je románem rodinných konstelací. A také o tom, co v sobě neseme z dědictví předchozích generací a co předáváme dalším pokolením. A také je to román o smrti, „prožitcích blízké zimy“, jak stojí v podtitulu. O světle, které proniká náhle otevřenými dveřmi a nasvěcuje život jinak.
Rozhovory

Stojíme na ramenech předků - rozhovor časopisu Host s Pavlem Kolmačkou

Román Canto ostinato je románem rodinných konstelací. A také o tom, co v sobě neseme z dědictví předchozích generací a co předáváme dalším pokolením. A také je to román o smrti, „prožitcích blízké zimy“, jak stojí v podtitulu. O světle, které proniká náhle otevřenými dveřmi a nasvěcuje život jinak.
 | Ondřej Nezbeda - časopis Host
Muselo se to stát, protože nakonec každý úspěšný podcast se knihy dočká. Pánové Šídlo a Dobrovský patří k vrcholným úkazům trendu, kdy političtí komentátoři vystoupí z písmen mezi lid. Nejprve prostřednictvím svých hlasů, pak obrazem, pak svým způsobem divadelními představeními, na které je možné koupit si lístek. Teď se úvodních třináct dílů podcastu objeví znovu v písmenech.
Rozhovory

Podcast Dobrovský - Šídlo knižně

Muselo se to stát, protože nakonec každý úspěšný podcast se knihy dočká. Pánové Šídlo a Dobrovský patří k vrcholným úkazům trendu, kdy političtí komentátoři vystoupí z písmen mezi lid. Nejprve prostřednictvím svých hlasů, pak obrazem, pak svým způsobem divadelními představeními, na které je možné koupit si lístek. Teď se úvodních třináct dílů podcastu objeví znovu v písmenech.