Zase je dneska

z dětí jsou dospělí

místo copů
melír

místo snů
čtyři

piva

ležíš v posteli

díváš se
do stropu

a nevíš

kdo

se
dívá

dospělé mlčení
a
dětský křik

z dětského pokoje

a vedle někdo leží
a ty

nevíš
kdo to je

ryli jsme srdíčka do kůry
shrbení nad pohárky
dělali bubliny
brčkem a mlíkem

a dneska

místo básniček faktury
místo lásky dárky
a místo života

víkend

řítíš se časem
ale pořád je dneska
přeskakuješ
jak gramodeska

ze snu do noční můry
a z noční můry
do snu

seš průduch vědomí
v nahodilym kosmu

seš práce, vztahy, koníčky
hrníčky patřej do myčky
seš, co ti řekli táta s mámou
seš oči, které klamou
seš realitou
samou
seš koktejl andělů a příšer
seš, co jsi čet‘ a slyšel

seš spát, šukat a jíst

seš jenom kontext

a když ho strhneš

nezůstane

nic

zase je dneska
a zase
a zase

ta chronostezka

propadáš časem

z naděje do marnosti
z marnosti do naděje

s tebou
i bez tebe

prostě se to děje

s tebou
i bez tebe

kolem se děje
svět

tak hlavně nemyslet
tak hlavně
nemyslet

mobil
a

wéwéwé tečka břečka tečka cé zet

zabavit vědomí
na další hodinu
sehnat si názor
práci a rodinu

držet se zuby nehty
vyšlapaných rolí

protože
prázdno

…bolí

a život utíká
odnikud donikam

i skutek
utek’

a všichni jsou cvoci

a radost
a smutek

jsou ten samej pocit

když brečíš dojetím
to je pocit z existence

zároveň výhercem
zároveň odsouzencem

ve velký hře
co nechce přestat

něco si přej

pořád je dneska

a zase slova
a zase obličeje

nejde se schovat

a všichni

se jen

dějem