Úvod (ukázka)

Možná už jste slyšely, že má-li být člověk úspěšný, stačí mu spát 4 hodiny denně. Nebo jste možná slyšely, že pro úspěch stačí pracovat 4 hodiny týdně. Mnoho globálních firem zavádí čtyřdenní pracovní týden a reportuje zvýšenou produktivitu, větší zisk a větší spokojenost lidí. Ale také jste možná slyšely o tzv. hustle culture — ta vyznává přístup, kdy člověk jede naplno, věnuje práci všechen bdělý čas, přičemž i ten pro spánek je výrazně omezený, a osobní život je upozaďován vidinou úspěšné budoucnosti plné peněz, cestování po celém světě a zaslouženého odpočinku. Work-life balance je v jednu chvíli cool, další měsíc zase ne. Kdo se v tom pak má vyznat?

Dobrou zprávou je, že do moderních pracovních prostředí se začínají dostávat studie, které ukazují, jak špatný vliv na zdraví a produktivitu člověka má, pokud spí jen čtyři hodiny denně a oběd jí za pochodu. Více se dbá na to, aby lidé nad svým pracovním dnem více přemýšleli, duševní pohoda se dostává do priorit vedení firem a jejich zaměstnanců a čím dál tím více firem si uvědomuje, že balanc mezi osobním a pracovním časem jim přináší pozitivní vliv na výkon lidí.

Zažila jsem ve svém životě všechny výše zmíněné fáze. Od dvanáctihodinové práce každý den v týdnu se spánkem maximálně 6 hodin denně po striktní dodržování spaní 8 hodin denně a práce spíš méně než více. Přečetla jsem knihy od různých autorů, četla studie od uznávaných zahraničních institucí a bavila se s úspěšnými českými osobnostmi o tom, jak to mají nastavené. Nadšeně jsem aplikovala každou jejich radu. Většinou to byli muži. Úspěšní, produktivní a s rozjetým byznysem, který by jim mohl kdekdo závidět. Z toho všeho jsem si vytvořila vlastní systém, který mi pomohl zvládat několik projektů najednou a mít prostor pro osobní život, sport a čtení. A pak přišla událost, která otestovala, jestli vydržím. Jestli vydržím dodržovat zvyky, které jsem si po celou dobu budovala. Jestli dokážu zvládat množství práce, které jsem si nabrala.

.....................