Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter.
Pohnuté, bouřlivé a vyčerpávající vojensko-politické zápolení mezi znepřátelenými nábožensko-mocenskými tábory první poloviny 17. století dostalo záhy od historiků označení třicetiletá válka (1618-1648).
Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.
Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku.
Kniha přináší přehled dějin Slezska v období, kdy byla tato země součástí českého státu nebo jím byla zásadně ovlivňována, to znamená do roku 1740, kdy bylo Slezsko z podstatné části připojeno k Prusku.
Biografie slezského knížete krnovského Jana Jiřího z rodu braniborských Hohenzollernů, jedné z nevýznamnějších osobností českého stavovského povstání proti Habsburkům z roku 1618.
Mocenské plány ansbašských (franských) Hohenzollernů se vedle Východního Pruska orientovaly také na Slezsko, které bylo vhodným nástupištěm pro jejich expanzi ve střední a východní Evropě.
