Jan Jiří Krnovský: Stavovské povstání a zápas s Habsburky

Jde o zajímavou publikaci již z toho důvodu, že informuje o osobnosti, na kterou po téměř 400 letech od její smrti sedl prach zapomnění. A to přesto, že krnovský Hohenzollern měl co do činění se stavovským povstáním v zemích Koruny české, jež otevřelo bránu Třicetileté válce. Jak upozorňuje sám autor, Jan Jiří nebyl ani pronikavým stratégem, ani příliš důvtipným diplomatem. Disponoval však nezanedbatelnou dávkou odvahy, činorodosti a podnikavosti. Krom toho věnoval náležitou pozornost kultuře i otázkám náboženským. Města Krnov a Hlubčice se kupříkladu již nikdy nedočkala takového rozvoje jako za jeho tamní vlády na počátku 17. století. Čtenáře upoutá především první polovina knihy, psaná živým, takřka beletristickým stylem. Autor mapuje vývoj na území slezských Hohenzollernů - zcela správně - v širokých (středo)evropských perspektivách. Vysvětluje, že události směřující rychlým tempem k mnohaletému válečnému běsnění, nelze dost dobře pochopit bez výkladu zasahujícího i do těch koutů kontinentu, kde bychom to nečekali. Ač je kniha klasickou biografií, v níž se Radek Fukala věnuje především politickým dějinám, dočteme se v ní též o tehdejším životním stylu, cestování, politickém, filosofickém a v neposlední řadě náboženském myšlení. Je jen škoda, že se těmto zajímavým kapitolám nevěnuje autor více. Snad tedy v některé z jeho přístích knih. I tak si ale o tehdejší době můžeme udělat plastický obrázek. Za užitečný pokládám rovněž poučný doslov Františka Stellnera, který nám ozřejmuje další vývoj Třicetileté války až do podpisu Vestfálského míru v roce 1648. Zajímavostí spíše pro opravdové nadšence a poučené čtenáře, je na druhou stranu exkurz věnující se jezdecké pečeti Jana Jiřího Krnovského. Samozřejmostí jsou místní a jmenný rejstřík či rozsáhlý seznam pramenů a literatury.