Kniha je analýzou části literárního díla a do určité míry průvodcem, který vybízí čtenáře vydat se po stopách románové postavy Josefa Švejka z táborského nádraží dál až do Písku, odkud do Českých Budějovic pokračoval vlakem.
Kniha představuje dnes znovuobjevované pohoří na státní hranici mezi Českem a Polskem (do roku 1945 Německem) a zemské hranici mezi Moravou a Slezskem na 482 pohlednicích a fotografiích od 80. let 19. století.
Kniha zprostředkovává mikrohistorický pohled na život poddanského města Dobrušky v přelomových časech vleklého válečného konfliktu, který stavěl před těžké zkoušky jeho elity i prosté obyvatele.
Předkládaná kniha rozšiřuje naše poznání o jednom z nejvýznamnějších poddanských měst v Čechách v 17. a 18. století. Na počátku třicetileté války, bylo město dobyto císařským vojskem, zpustošeno, a především fatálně vypáleno.
Kniha čtenáře zavede na střední Šumavu, především do odlehlých oblastí Modravských plání, ale také do krajiny Vchynicko-tetovského kanálu. Vznikla na základě několikaletého projektu, založeného na terénním výzkumu zdejší krajiny a archivním studiu.
Kniha mapuje lidové zvyky, slavnosti a zábavy v národopisné oblasti Doudlebska během kalendářního roku. Autor při jejím psaní vycházel především ze svého bohatého archivu nahrávek vyprávění pamětníků, odborné literatury, kronik a memoárů.
Kniha podává ucelené informace o všech jihočeských hradech a zříceninách. Čtenář se seznámí s jejich polohou, historií, popisem a různými zajímavostmi,
které jsou mnohdy publikovány vůbec poprvé.
Na počátku 17. století dávali reprezentanti předního jihočeského královského města Českých Budějovic ostentativně najevo, že jejich obec ztělesňuje jeden z pilířů katolicismu v nábožensky rozštěpeném království.
V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu.
Za tento poutavý a zábavný vhled do minulosti vděčíme vrchnímu strážmistru Václavu Šrolovi. Své vzpomínky o službě v Borovanech psal kolem roku 1940 – deset let poté, co ukončil svoji třicetiletou četnickou kariéru.
Kniha vychází u příležitosti 150. výročí založení Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích.
Krátkými životopisnými medailonky jsou v ní představeni vybraní význační absolventi, kteří na tomto ústavu odmaturovali.
Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité.
Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter.
Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.
Senátor, poslanec, národohospodář, družstevní pracovník, publicista, mecenáš, filantrop, funkcionář mnoha spolků a organizací, církevní reformátor, arcibiskupský a biskupský kandidát, ale především katolický kněz na jihočeském venkově.
