Padesát let jsem pracoval jako letecký mechanik. Padesát let jsem putoval po různých letištích. Nosil jsem s sebou fotoaparát. Měnila se letecká technika, zažil jsem konec Tu 104, konec éry Tu 134, Il 62, DC 8, DC 9 a dalších.
Třetí díl knihy fotografií dopravních letadel, které za 48 let působení na letištích udělal Honza Čech, letecký mechanik. Kniha obsahuje nejen černobílé fotografie, ale i krátké příběhy, které Honza s daným typem zažil.
Druhý díl vzpomínek leteckého mechanika Jana Čecha na více i méně kuriózní letadla, i na letadla, která znamenala průlom v letecké dopravě. Kniha připomíná typovou pestrost dopravních letadel 60. a 70. let 20. století.
Vyjmutí objektu z domovské (venkovské) krajiny a následné přemístění do krajiny tomuto objektu cizí - do města. Divák je konfrontován se známou věcí v neznámém kontextu a vytržen ze všedního vnímání místa, kde se instalace nacházela.
Letadla, můj osud je nová kniha Jana Čecha. Na rozdíl od předchozích knih s leteckou tématikou Droga zvaná letadla a Nazdar orlové je tato orientovaná zejména na fotografie, kterých autor udělal za 45 let práce na letištích požehnaně.
Pokračování knihy Droga zvaná letadla z roku 2008, která byla prvním knižním vydáním tzv. Čechovin, seriálu příběhů zveřejňovaného na serveru Planes.cz a později přejímaného internetovým deníkem Neviditelný pes.
Podtitul knihy - (Ne)Skutečné příběhy leteckého mechanika - přesně vystihuje její obsah - vyprávění z leteckého prostředí, v nichž Jan Čech umí dané situace nejen pojmenovat, ale i s humornou nadsázkou trefně vylíčit.
