Petráň, Josef

Praha je centrem univerzitní vzdělanosti už bezmála sedm století. Psal se 7. duben roku 1348, kdy český král a budoucí římský císař Karel IV. založil ve svém sídelním městě první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Rýna.

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.

Publikace přináší výbor studií Josefa Petráně, vydaných v letech 1956 - 2003 a zaměřených na kulturní dějiny.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.

První syntéza postihující "zánik starobylého venkova" v naší historické literatuře. Nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova na konkrétním příkladu jedné vsi na Benešovsku.

Publikace o dějinách budovy Karolina v sepětí s výukou a slavnostmi Univerzity Karlovy.

Soubor prvního a druhého dílu.

Autor tentokrát čerpá především z rodinných pamětí, jež nejlépe zrcadlí mentalitu našich předků, ale také z kronik, úředních pramenů (zejména četnických hlášení), regionálního tisku a samozřejmě i z vyprávění pamětníků.

Nové a aktualizované vydání knihy profesora Petráně, v níž na pozadí popisu korunovačního plesu císaře a krále Leopolda II. podal poutavý a zasvěcený obraz českých zemí i celé Evropy v době, kdy doznívaly josefinské reformy.

Autor líčí dějiny své rodné vsi Ouběnic a také život jejích obyvatel od středověkých počátků až po rok 1918.

Tématem knihy je kulturní obraz venkova a zemědělství a jeho vývoj od počátků zemědělství do nástupu průmyslové revoluce.

Obsáhlá a reprezentativní publikace seznamuje se stavebními, knižními, obrazovými a dalšími památkami Univerzity Karlovy.