Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.
V posledních letech se ve veřejném prostoru stále častěji otevírá téma vztahu k našim nejbližším předkům. 27 nejzajímavějších vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století.
Kniha je symbolickým poděkováním autorům, kteří se v naději, že jejich záznamy mohou posloužit nejen rodinným příslušníkům, ale i dalším čtenářům, pustili v polovině 90. let do sepisování vzpomínek na své dětství ve Vídni.
Předkládaný svazek přináší texty T. G. Masaryka z let 1907—1910, až už články, rozhovory, polemiky, brožury, tištěné projevy, recenze, společná prohlášení, či přednášky z tohoto období.
V nesčetných průvodcích po bojištích a monografiích o významných bitvách našich dějin je formulována touha jejich autorů po „historické skutečnosti“, po odhalení toho, jak bitvy skutečně probíhaly. V knize si autor klade otázky zcela jiné ...
Knížka o zvídavém Matějovi a jeho dědovi je vlastně ilustrovaným průvodcem bitvou u Hradce Králové 1866 pro malé i velké. Tak už na nic nečekejte a vyrazte vybojovat svou vlastní bitvu u Hradce Králové, přemýšlejte, vybarvujte a zpívejte...
Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku.
Téma Jahnovy mohyly spadá velkým dílem do dějin sportu a dějin radikálního nacionálního hnutí, jež německá historiografie pojmenovává do češtiny nepřeložitelným adjektivem „völkisch“.
