Vybíral, Zdeněk

Bitva u Moháče (29. srpna 1526) má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Kniha je pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu.

Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku.

Trešlovy vzpomínky na první světovou válku se od jiných legionářských pamětí odlišují uceleností příběhu a nevšední dramatičností jeho líčení.

Čtvrtý svazek edice pramenů k českým raně novověkým dějinám zpřístupňuje poprvé v úplnosti zápisky Pavla Korky z Korkyně, tradičně označované jako paměti. Rukopis je uložen v Roudnické Lobkowické knihovně na zámku Nelahozeves.

Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století.

Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.

Všestranný a moderně pojatý globální pohled na úlohu šlechty v raně novověkých českých zemích, zahrnující společenské, politické, hospodářské, náboženské a kulturní souvislosti.