Oldřich Antonín Hostaša

Ve verších je láska a krása České země. Stačí se zastavit a mysl nechat plynout krásou luk, lesů a hájů, kde život dělá divy.

Sbírka básní o české dráze a o kraji, kterým protéká krásná řeka Sázava. O kraji, který je plný hájů, lesů a tichých zákoutí. Také o rozmaru čundráků a projíždějící lokálce, která vozí přítomnost i budoucí dny.

Básnická sbírka železničářského srdcaře. Pan Oldřich pracoval na ministerstvu kultury v Praze jako vrátný. Pouštěl lidi tam a sem. Předtím pracoval na dráze. Jezdil s vlaky sem a tam. Desítky let.

Oldřich Antonín Hostaša je železničářem tělem i duší. V jeho básnické tvorbě se to proto hemží vlaky, kolejemi a slangem ajznboňáků.

Žijeme v době, kdy je ceněna láska mezi lidmi, tolerantnost a ochota naslouchat přírodě, kdy kvetou stromy, zelená se tráva na lukách plná kopretin, modrých chrp, které mají barvu jako dívčí oči v touze po poznání života..

Alegorický veršovaný příběh o vlaku, který ráno vyjíždí ze stanice a zastaví se až pozdě v noci.

Sbírka básní pojednávajících o rozličných fázích života.

Věnec sonetů přinášející příběh dvou lidí, kteří se potkali na autobusové zastávce. Jaké bude mít jejich setkání důsledky? Vyvine se mezi verši z jejich vztahu láska? A bude mít trvání?

Veršovaný příběh spojující minulost a budoucnost Prahy a českého národa.