Bloom, Penelope

Ve světě Adriana Terranovy je zakázáno několik věcí.

Nesmíte ho zpochybňovat. Nesmíte ho vyzývat. Nesmíte ho oslovit křestním jménem. A rozhodně mu nesmíte odporovat před všemi zaměstnanci.

Tedy pokud nejste já.

Před sedmi lety jsem slavnostně přísahala, že už nikdy nebudu chodit s Nickem Kingem.

Nick mi už jednou zlomil srdce. Ale to nevadí, pořád jsem dost zručná s laminovačkou. Možná bych s ní mohla zatavit i své city, než tu práci přijmu.

Poté, co jsem kvůli Cadovi Kingovi přišla o všechno, slíbila jsem si, že už se do něj nikdy nezamiluji – i kdyby zbohatl a stal se neuvěřitelně slavným.

Teď je zpátky a pořád je ztělesněním obřího, lesklého červeného knoflíku.

Nebudu o chůvě vilně smýšlet. Je tu jen na přechodnou dobu. Chvilkový výkyv v mém životě. Ale na druhou stranu to je také vůbec první člověk, kterého si můj syn oblíbil, což je fakt něco. Nový plán: Nedovolím… abych se na chůvu příliš upnul.

První pravidlo náhodných známostí je mít v záloze únikový plán. Bez závazků. Bez vztahů. Šup sem, šup tam – a myslím to doslova.

A to druhé, méně známé pravidlo?

Ujistěte se, že onu náhodnou známost nezaměstnají jako koordinátorku vaší svatby.

Všechno se pokazilo, když jsem mu zastřihla keřík.

A ne, není to to, co si myslíte. Jsem profesionálka.

Klient si mě najal, abych zastřihla křoví v jeho zahradě a ozdobila ho na večírek.

Uznávám, zpackala jsem to. Chyba číslo jedna: Požádala jsem Petera Barnidge o práci. Chyba číslo dvě: Jeho nabídku jsem přijala, místo abych mu ji vmetla do tváře, jak jsem plánovala.

Jeho balík skončil v mé schránce. Uklidni se, úchyláku. V mé poštovní schránce. Jakmile jsem zjistila, co je uvnitř, uvědomila jsem si dvě věci: Patřil mému sexy sousedovi a ten měl temné tajemství.