Poté, co jsem kvůli Cadovi Kingovi přišla o všechno, slíbila jsem si, že už se do něj nikdy nezamiluji – i kdyby zbohatl a stal se neuvěřitelně slavným.
Teď je zpátky a pořád je ztělesněním obřího, lesklého červeného knoflíku.
Nebudu o chůvě vilně smýšlet. Je tu jen na přechodnou dobu. Chvilkový výkyv v mém životě. Ale na druhou stranu to je také vůbec první člověk, kterého si můj syn oblíbil, což je fakt něco. Nový plán: Nedovolím… abych se na chůvu příliš upnul.
První pravidlo náhodných známostí je mít v záloze únikový plán. Bez závazků. Bez vztahů. Šup sem, šup tam – a myslím to doslova.
A to druhé, méně známé pravidlo?
Ujistěte se, že onu náhodnou známost nezaměstnají jako koordinátorku vaší svatby.
Všechno se pokazilo, když jsem mu zastřihla keřík.
A ne, není to to, co si myslíte. Jsem profesionálka.
Klient si mě najal, abych zastřihla křoví v jeho zahradě a ozdobila ho na večírek.
Uznávám, zpackala jsem to. Chyba číslo jedna: Požádala jsem Petera Barnidge o práci. Chyba číslo dvě: Jeho nabídku jsem přijala, místo abych mu ji vmetla do tváře, jak jsem plánovala.
Jeho balík skončil v mé schránce. Uklidni se, úchyláku. V mé poštovní schránce. Jakmile jsem zjistila, co je uvnitř, uvědomila jsem si dvě věci: Patřil mému sexy sousedovi a ten měl temné tajemství.
Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit... Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na hořčíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla.