Žádný Riscoff a Gable prý spolu nemůžou žít šťastně až do smrti – kvůli dlouholetému nepřátelství našich rodin. Kdysi jsem tomu věřil – než jsem zahlédl dívku, která mi vyrazila dech.
Co je moje, bude moje navždycky, a to včetně Keiry Kilgoreové. Už nestačí, že je mojí dlužnicí. Už nestačí, že mi patří její tělo. Chci něco víc. Snaží se vzdorovat, ale nikdy se jí nevzdám. Nic nás nerozdělí. Ani ona. Ani moji nepřátelé. Nikdo.
Jsem jeho zábava. Jeho hračka. Splátka dluhu. Říkám si, že Mounta nenávidím, ale tělo mě zradí pokaždé, když vstoupí do místnosti. Jak ho můžu chtít, a současně se ho bát? Varovali mě, že mi poplete hlavu.
New Orleans patří mně. Neznáte moje jméno, ale ovládám všechno, co vidíte – a taky všechno, co nevidíte. Můj vliv nezná hranic a mé požadavky jsou vždy splněny. Nemusel jsem půjčit peníze krachující rodinné palírně, ale těší mě, že je mám v hrsti.