(1922–1949) byl čelným představitelem slavné „generace ’45“, skupiny mladých indonéských spisovatelů, kteří se dostali ke slovu v období boje proti koloniální nadvládě. Brzy poté, co jako devatenáctiletý přesídlil do Jakarty, si Chairil v tamních uměleckých kruzích vydobyl jméno svým nespoutaným bohémským způsobem života, svým revolučním zápalem, a zejména svými neotřelými verši, v nichž bořil dosavadní literární konvence. První díla začal publikovat v roce 1942, většina pozdějších básní se však dočkala vydání až po básníkově předčasné smrti v roce 1949. Datum jeho úmrtí – 28. dubna – se dnes v Indonésii slaví jako „Národní den literatury“.
(1922–1949) byl čelným představitelem slavné „generace ’45“, skupiny mladých indonéských spisovatelů, kteří se dostali ke slovu v období boje proti koloniální nadvládě. Brzy poté, co jako devatenáctiletý přesídlil do Jakarty, si Chairil v tamních uměleckých kruzích vydobyl jméno svým nespoutaným bohémským způsobem života, svým revolučním
... 
