První monografie českého sklářského sochaře Martina Janeckého (1980) pojímá a do globálního kontextu zasazuje jeho tvorbu vzniklou po roce 2010. Prezentuje jej jako autora soustředěného
na výsostné téma portrétu.
Kniha není detailní historickou
sondou, ale kurátorsky
koncipovaným souborem
znalostí, faktů a zajímavostí,
které vizuálně výraznou
formou seznamují čtenáře
s fenoménem ohýbaného
nábytku, jeho minulostí,
současností i budoucností.
