Nejprodávanější knihy nebo omalovánky za posledních 14 dní
historie a fakta

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.

Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.

Ve světě římských císařů jsou někteří, například Caligula a Nero, dodnes synonymem pro excesy, krutost a bezohledný sadismus.

Kniha klade důraz na stručný, srozumitelný a poutavě psaný text, který poskytuje základní informace o panovníkovi, jeho rodině, nejvýznamnějších událostech a osobnostech doby vlády a o zajímavostech.

V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.

Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.

Tato monografie o Emilu Háchovi se soustředí nejen na roli prezidenta druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, ale i na celý jeho život

Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí.

Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.

Bitva u Moháče (29. srpna 1526) má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Kniha je pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu.