Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Smrt zpozorní naše životy. Ústřední událostí posledního románu Jana Balabána je umírání a smrt člověka, jeho vlastním vnitřním dějem je ovšem náročné hledání života. Román vyhrál v anketě Magnesia Litera 2011 – Kniha roku.
Smíchovská balada. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha.
Vzpomínková kniha zachycuje životní dráhu Václava Havla od dětských let až po nejvyšší ústavní funkci prezidenta republiky krátkými výstižnými texty a velkým obrazovým doprovodem.
Planeta samých chlapců není sci-fi. Je tady a teď, ve světě holé společnosti všeho a všech. Je v české beletrii prvním a nezvykle otevřeným pohledem do homosexuální společnosti. Výkřikem generace ústy opuštěnosti jejího člena.
Próza začínající autorky se značně vymyká kontextu současné české literatury. Tvarem i myšlenkou tato próza odkazuje k Virginii Woolfové a její — dnes již klasické — próze K majáku. Autoka za knihu obdržela Cenu Jiřího Ortena 2008.
S nesmrtelnou dvojicí pejska a kočičky si budeme vyprávět, jak myli podlahu, jak si pejsek roztrhl kaťata, jak dělali k svátku dort, jak našli panenku, která tence plakala a další oblíbené pohádky.