Kniha podrobně popisuje mapuje pirátského řemesla. Popisuje organizaci a způsob boje, pirátské lodě i jejich nejslavnější základy. Největší část knihy je však věnovaná osudům nejznámějších pirátů.
Vyprávění o krásách a tajích Tahiti, Samoy, Nového Zélandu, Markéz či Velikonočního ostrova přináší nejen brilantní Stinglovy postřehy, upevněné odbornou erudicí etnologa, ale i zcela nové pasáže věnované dalšímu polynéskému fenoménu: lidojedství.
Prvními roky husákovské normalizace nás v této knize provází žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Kniha si získala mnoho čtenářů také díky úspěšnému divadelnímu zpracování.
Pátrání po stopách dějin se v této novele proplétá se surreálně-karnevalovým dějem. Lakonicky vyprávěný příběh je archeologií hrůzy, vrstvu za vrstvou odkrývá území novější evropské minulosti. Autor za knihu získal Cenu J. Seiferta 2010.