Kniha pojednává o období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové období.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.
Předmětem knihy je klíčové období, v němž skončil emancipační proces formování novodobého českého národa, který po skončení 1. světové války získal i politickou samostatnost
Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.
Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".
Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Kniha Pražské synagogy si všímá historie i nové podoby sedmi nejvýznamnějších pražských synagog. Přináší podrobný umělecko-historický popis těchto unikátních památkových objektů židovské Prahy doplněný bohatou fotografickou dokumentací.
