Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Výpravná publikace na více než 260 stranách zachycuje nejen samotné inscenace, ale obsahuje také fotografie z dalších divadelních i mimodivadelních akcí.
Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Příběh ovdovělé Sicilanky Serafiny, která žije i po smrti milovaného muže v idealizovaném světě vášnivé lásky, která ale nebyla až tak ideální. Co vyvede Serafinu z fanatické truchlivosti?
Ztřeštěná komedie o zmatcích a omylech, které v jednom odpoledni rozvrátí poklidné městečko. V dokonale vystavěné frašce o lásce a nevěře, poctivosti a zlodějině hrají hlavní roli záměny dvojčat pánů a sluhů a jejich ženských protějšků.
Klasické dílo české prózy z prostředí slovácké vesnice, které poprvé vyšlo v letech 1903–1904. Zachycuje zvyky a reálie jihomoravského venkova a mentalitu jeho obyvatel na konci 19. století, ale také rozklad tradičního venkovského společenství.
Petr Váša shrnul své manifestační a teoretické eseje, v nichž na podkladě filozofických i antropologických textů hledá smysl a funkce fyzického básnictví v rámci literatury i divadla.
Detailní studie proslulého znalce raného německého filmu o nejdiskutovanějším snímku Fritze Langa „Metropolis“. Autor zde zkoumá okolnosti vzniku a osudy tohoto německého sci-fi velkofilmu, který se měl vyrovnat hollywoodským produkcím.
Dva soubory krátkých experimentálních her z počátku 60. let 20. století v jednom svazku, které mapují dosud málo prozkoumané území mezi klasicky vystavěným dramatem a spontánní impro izací. Druhé vydání doplněné o nové hry.
Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
