Ve čtrnácti rozhovorech se křesťané z maronitské, řeckopravoslavné, řeckokatolické, arménské a protestantské církve snaží nalézt odpověď na stěžejní otázku: jak se vyrovnat s klesajícím vlivem křesťanů v libanonské, ale i blízkovýchodní společnosti?
Až budete číst krátké příběhy a probojovávat se mistrovým tajemným jazykem, možná bezděky narazíte na učení Tichu, jež je v knize ukryto, a dojdete k Probuzení ? a proměníte se. To právě znamená Moudrost: Změnit se tím, že si uvědomíme skutečnost.
Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009.
Byli jezuité papežskou armádou, nebo zmírňovali katolickou víru? Oponovali osvícenským snahám, nebo představovali socialisty, rané předchůdce Karla Marxe?
Tato práce vyšla poprvé roku 1994 v řadě "Que sais-je?" ("Co vím?"), jejímž cílem je populární formou seznamovat čtenáře s různými oblastmi lidského vědění.
V jednom svazku čtenář nalezne podrobná hesla o význačných autorech a dílech křesťanského Východu prvního tisíciletí, a to z oblasti arabské, arménské, etiopské, gruzínské, koptské a syrské literatury.
V souvislosti s vyostřenou politickou diskusí o církevních restitucích
vyvstává v naší společnosti s novou naléhavostí otázka po smyslu
křesťanských církví pro současného člověka.
Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.
V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci.
Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.
Kniha je pramenem poznání původního křesťansko-gnostického učení i vhodnou vstupní branou do problematiky srovnávacího náboženství a studia starověké filozofie.
V době, kdy u nás dalekosáhle zeslábla vědomost, oč vlastně v křesťanství jde, poslouží tento výklad nejen křesťanům, ale každému, kdo chce hlouběji poznat duchovní kořeny evropské vzdělanosti.
Kniha ve své první části shrnuje dostupné poznatky o životě Lactantia a začleňuje jeho dílo do kontextu latinské patristické literatury. Další část je věnována myšlenkovým východisků jeho teologického uvažování.
Příspěvky kolektivní monografie spojuje z různých úhlů téma Velehradu: místa tvořivé síly cyrilometodějské tradice; místa setkání hojícího rány rozštěpení; cesty, jež putujícího přivádí k Jedinému.