Zájem naší veřejnosti o kulturu Východu se před jistou dobou podstatně zvýšil, avšak často v něm vinou jistého romantismu, touhy po neznámém a spokojenosti s nejasným, a tedy nezávazným chyběla hloubka. Východní křesťanství, ač do této sféry náleží, má přece jen mnoho společného s naší kulturní tradicí, nejasnost v něm tedy ani nehrozí, ani tolik neláká a – s výjimkou povrchních představ o křesťanství východních Slovanů – má i daleko k romantismu.