Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu.
Circus politicus znamená v našem porozumění globalizaci rozhodný obrat. Ta se přestává díky této knize jevit jako abstraktní a neosobní proces. Její mechanismy se inkarnují ve směšných mocipánech.
Josef Šmajs ve své publikaci rozpracovává koncept evoluční ontologie
a na jeho základě hledá příčiny existenciálního konfliktu přirozené a kulturní evoluce, který ohrožuje samotné přežití lidského druhu na planetě Zemi.
Kniha je velmi otevřeným pohledem do zákulisí novinářské práce, do techniky a strategií vedení rozhovorů a kromě toho také nečekaně zajímavými politickými dějinami.
Kniha nabízí analytický pohled na fungování současných demokracií z perspektivy důvěry. V rámci demokratického systému vymezuje tři základní kanály důvěry: systémovou důvěru, tedy legitimitu režimu, důvěru v instituce a obecnou důvěru vůči druhým lidem.
Publikace věnovaná více než stoleté historii mimořádné muzejní instituce zároveň v mnohém odráží dramatické osudy českých a moravských Židů v minulém století.
Eliasova kniha představuje zásadní text pro moderní myšlení o moderní i předmoderní společnosti. Patří k fundamentálním knihám sociokulturního dějepisu. Elias v ní stopuje nesnadný proces civilizace.
„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje.
Profesor Carlo Ginzburg v této své práci podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu.
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky.
Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme?
