Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Novela nastupující hvězdy českého literárního rybníku obsahuje lehce magické cool-příběhy z podzemí Berlína. Autor za svůj debut získal Cenu Jiřího Ortena 2002. Kniha byla oceněna jako Nejkrásnější kniha roku 2003 v kategorii beletrie.
Próza volně navazuje na novelu O rodičích a dětech. Jde o tři vzájemně provázané hořce ironické povídky."Tahle knížka se Haklovi skutečně povedla - je to nejlepší z letošních českých próz.", A. Horáčková, MF Dnes
Smrt zpozorní naše životy. Ústřední událostí posledního románu Jana Balabána je umírání a smrt člověka, jeho vlastním vnitřním dějem je ovšem náročné hledání života. Román vyhrál v anketě Magnesia Litera 2011 – Kniha roku.
Román líčí sled událostí, které se přihodily hrdinovi v důsledku toho, že v okamžiku nesoustředěnosti položil ruku na nesprávné klávesy počítače a do vyhledávače napsal jedno slovo špatně. Kniha oceněná Magnésií Literou pro nejlepší knihu roku.
Prvními roky husákovské normalizace nás v této knize provází žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně Helenka Součková. Kniha si získala mnoho čtenářů také díky úspěšnému divadelnímu zpracování.
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.