Eliasova kniha představuje zásadní text pro moderní myšlení o moderní i předmoderní společnosti. Patří k fundamentálním knihám sociokulturního dějepisu. Elias v ní stopuje nesnadný proces civilizace.
„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje.
Profesor Carlo Ginzburg v této své práci podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu.
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky.
Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme?
Díl tento prvý "Piva v písních" obsahuje úvodních 250 z celkových 700 lidových, znárodnělých či umělých písní o pivu z první dekády 20. století,
tedy v belle époque, v krásných časech.
