Předložená interpretace druhé Nietzscheho Nečasové úvahy O užitku a škodlivosti historie pro život si klade za úkol vyšetřit základ lidského života, který je podle Nietzscheho jednotou času, pocitů a řeči.
Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.
Obraz proměny řeckého světa a myšlení mezi 12. a 5. stol. př. Kr., mezi zánikem mykénské palácové civilizace a vznikem klasické řecké polis. Druhé opravené vydání.
Kniha je pokusem o výklad Patočkova pojetí duchovních základů Evropy na širším pozadí jeho myšlení zahrnujícím jeho fenomenologii, filosofii dějin a dějiny filosofie.
Co to vlastně je vědecké poznání?
Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda?
Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm?
Kronikář čchanového buddhismu z 9. století nás v této práci seznamuje se zráním, a formováním učení slovutného opata Lin ťiho na břehu řeky Chu tchuo, který dodnes patří k nejvíce oceňovaným a nejznámějším postavám čínského buddhismu.
Kolektivní studie Řád a chaos v archaických kulturách přináší sedm statí předních českých badatelů, kteří analyzují pojmy řádu a chaosu ve vybraných archaických kulturách.
V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer
představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto
předchůdce objektivní reality.
Promluvy o Bohu, pravdě, lásce, bližním či o omylu pýchy a mnohé další prokládá autor vzpomínkami a příběhy. Cítíme z nich osobní zaujetí, kouzlo a bezprostřednost původního živě mluveného slova.
Texty a přednášky z let 1971-1977. K problému psychologické přítomnosti; Myšlení a blud; Fenomenologie sexuality; Co je to normalita?....o těchto a několika dalších problémech psychologie přemýšlí filosof Petr Rezek.
