Posmrtně vydaná sbírka povídek, nabízí reprezentativni výbor Vianovy tvorby z let 1945-1952, jež patřila mezi jeho nejplodnější období. Každá z třinácti povídek je napsaná jiným, vždy ovšem zparodovaným literárním žánrem.
Jako ve většině Dahlových textů zde nejde o složité, umně vykonstruované absurdity, nýbrž o anekdotické příběhy, které odrážejí každodenní běžné situace, jež jsou pouze důsledně dovedeny k logickému vyvrcholení.
Soubor povídek Thomase Bernharda (1931 až 1989) nastoluje všechna ústřední témata a postupy autorovy tvorby: problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce.
Příběh z česko-německého pohraničí se klene od třicátých let až k prvním poválečným dekádám, ale odehrává se v šesti povídkách, které jsou propojeny postavami a motivy oněch let.
Svazek obsahuje tři prózy významného spisovatele, publicisty, esejisty a literárního historika Karla Sabiny (1813-1877), totiž román o maršálovi Rudolfa II. Ruesswurm (1866), povídku Osudná kniha (1862) a novelu Hyacint (1862).
Americká autorka indického původu s výjimečným citem pro jemná hnutí mysli tlumočí soužení svých krajanů, kteří se v Americe potýkají s odlišným životním stylem. Kniha získala v roce 2000 Pulitzerovu cenu.
