Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.
Knížka o životě po smrti je nejčtenějším dílem německého naturfilosofa, psychologa, lékaře a fyzika Gustava Theodora Fechnera. Jeho myšlenky o trojím životě člověka, o vzájemném prolínání duchů živoucích i zemřelých a další úvahy.
Kniha vznikla jako rozšířené vydání monografie Lidský mozek (2000, 2002). Popisuje funkční systémy lidského mozku obecně, zrakové, sluchové a taktilní poznávání, paměť, jazyk, praxii, lateralitu, emoce, vědomí a pozornost.
Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.
Tato kniha, která představuje impresionistické dějiny západní duchovní tradice, kráčí po stopách těch, kteří se od antického Řecka do současnosti pokoušeli poznat svět a sebe sama.
Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II".
Skriptum navazuje na předchozí pojednání Praxe Sebe si vědomého Pozorovatele, které Jiří Vacek začlenil do své knihy Ježíš Kristus a Ramana Maháriši. Zabývá se, jak název poukazuje, formální praxí naší duchovní školy, ve které se věnujeme vnitřn