Studie francouzského historika vyplňuje mezeru, kterou v českém prostředí akutně zakoušíme: souvisleji vynáší úsudek o počátcích jezuitského řádu – bez chvalořečí, ale také bez zaujatých předsudků.
Publikace přibližuje život a dílo Leopolda Procházky, prvního českého buddhisty, stejně jako širší kontext šíření buddhismu na Západě, v němž se Procházkovo myšlení rozvíjelo.
Kniha je pramenem poznání původního křesťansko-gnostického učení i vhodnou vstupní branou do problematiky srovnávacího náboženství a studia starověké filozofie.